Na příhodu, která se mi vybavila, si teď už volejbalový důchodce Radek Mach asi nevzpomene. Jihostroj se vracel z evropského poháru. Z Charkova.

Na palubě letadla se o zábavu staral charismatický trenér Zdeněk Pommer. Tým si krátil dlouhou chvíli hrou, kterou znají děti asi na celém světě.

Radek Mach se loučí s bohatou kariérouRadek Mach se loučí s bohatou kariérouZdroj: archiv DeníkuJeden řekne slovo, druhý začne poslední slabikou a musí poslat kamarádovi další slovo. Slovní autobus? Tak nějak se dětská hra jmenuje. Volejbalisté ji hráli s podmínkou, že slova musí evokovat svět sportu

Bylo až s podivem, jak dlouho zábava hráčům vydržela. Na cestě domů po těžké prohře v ukrajinském Charkově se tým bavil, cesta ubíhala. Kdosi z hráčů poslal Radku Machovi štafetový kolík slovem únik. Mladík měl podle pravidel hry odpinknout slovem ze sportovního prostředí, které ale musí začínat na dvě poslední písmena předchozího výstřelu. Tedy ik… Zamyslel se a řekl: „Ikona.“ Zdeněk Pommer okamžitě reagoval: „Ikona? Machy? Co to je? To je svatý obrázek. Ne výraz ze sportu. Neuznávám.“

Myslím, že teď už i trenér Zdeněk Pommer moc dobře ví, co a kdo je ikona. V Jihostroji je jí nepochybně Radek Mach.