Pozdější termín závodům rozhodně neublížil, ba spíše naopak: maraton přinesl zajímavou podívanou, která přilákala k dojezdu do cíle i fandící diváky, jindy v jachtingu většinou chybějící.


Nejvíce zaujala lodní třída Pirát, v níž se po dlouhých třech hodinách jízdy ve slabém a značně proměnlivém větru na poslední točné bóji před cílem téměř všichni závodníci ocitli na stejné úrovni a „v jedné lajně“ se blížili do cíle. V této lodní flotile chyběly jen lodě Josefa a Heleny Sivých a Dalibora Sivého se synem (Slavoj ČB), které po bezchybné jízdě všem ostatním lodím ujely a obsadily v uvedeném pořadí prvá dvě místa. O další pořadí však bojovaly všechny zbývající lodě doslova do posledních centimetrů závodní tratě. Zcela nečekanými vítězi tohoto nevídaného souboje se stali „jachtařští dědkové“ Petr Jareš s Pavlem Benešem st. z Yacht clubu DIM Bezdrev asi o půl metru před svými oddílovými kolegy Otou Kleinerem s Karlem Novotným a obsadili tak třetí a čtvrté místo v závodě.


V mládežnické lodní třídě Optimist přední místa obsadili podle očekávání mladí závodníci českobudějovického Slavoje (1. Žíla, 2. Beránek), za nimiž skončil M. Novotný z Yacht clubu DIM Bezdrev.