Vyrostl v českobudějovické umělé slalomové dráze. Trénoval a trénoval, lepšil se a lepšil, až se dokázal prosadit do české slalomářské reprezentace. Pod vedením svého otce Karla udělal obrovský výkonnostní posun.

Brzy si jeho dovedností a citu pro vodu všimli v Dukle Brandýs nad Labem, odkud přišla lákavá přestupová nabídka. Odchovanec českobudějovického slalomu tak jezdí v barvách armádního střediska, ale má-li volnou chvilku, vždy se rád vrací do vltavských peřejí v domácím kanále. Letošní slalomářskou sezonu, a ne poprvé v kariéře, začal v Austrálii. „S kvalifikační jízdou jsem byl spokojený,“ vrací se k Australian Open 2020. „Ta mi vyšla skvěle, ale v semifinále jsem inkasoval padesátivteřinovou penalizaci,“ popisuje.

V celkovém hodnocení to znamenalo, že talentovaný Jihočech se mezi největšími světovými esy do finále neprokousal. Protože ale stále ještě bojuje v kategorii juniorů, měl důvod k oslavě.

„Juniorskou kategorii jsem vyhrál,“ přikyvuje.

Vodní slalomáři vyrážejí každý rok v úvodu ledna právě do Austrálie, aby napádlovali tréninkové hodiny. „Se soustředěním jsem spokojený, natrénovali jsme tam toho opravdu hodně,“ potvrzuje Krejčí, který prostředí přímo v olympijském kanále v Penrithu, který se nachází pár kilometrů od Sydney, už velice dobře zná. „Jsou tam čerpadla, která z jezírka čerpají vodu,“ přibližuje prostředí. Evropa, a nejen střední, se potýká s nedostatkem vody, v Austrálii řešili slalomáři pravý opak. Vody bylo dost. Až moc.

„V okolí Sydney byly povodně, zvedla se hladina, dokonce v jednotlivých dnech hrozilo, že se vůbec nedostaneme k trati,“ popisuje složitou situaci jihočeský sportovec. „Silnice v Austrálii jsou postaveny do stříšek, kolem nich jsou kanály pro odtok vody, těm se ale zvedla hladina, takže nějaké silnice museli australští policisté dokonce uzavřít.“ Naštěstí zůstaly některé otevřené a ty dovedly členy české výpravy od hotelu přímo k olympijské trati v Penrithu… „I v době povodní jsme jezdili dál,“ přikyvuje talentovaný reprezentant.

V době, kdy Jakub pádloval v Austrálii, nepadla o novém typu koronaviru ještě mezi sportovci ani zmínka. „Vůbec ne,“ odmítavě kroutí hlavou. „Až po cestě zpátky, když jsme letěli přes Singapur, tak na letišti nám měřili teplotu. My ještě žádná omezení vůbec neměli, roušky jsme mohli, ale nemuseli mít, to až když jsme přiletěli domů, pak se to všechno začalo zavírat.“ Stop dostali všichni sportovci. Uzavíraly se kanály, zamčené zůstaly tělocvičny, posilovny a také soutěže.

„Nouzový stav byl vyhlášen čtyři dny po našem návratu,“ vrací se Jakub Krejčí v čase. O rok byly dokonce odsunuty olympijské hry v Tokiu. Pro většinu vrcholových sportovců je odsun OH velikou komplikací.

Pro Jakuba Krejčího ale přichází nová a hodně nečekaná šance.

„Jak se to vezme,“ pousmál se nad námitkou, že za rok bude silnější, rychlejší, zkušenější, českým elitním slalomářům bude zase o něco víc šlapat na paty. „Asi je pravda, že můžu vzít odložení olympiády pozitivně, mám na přípravu o rok delší čas.“

Jaká vůbec budou pro start na OH nominační kritéria?

Změní se za rok?

Bude mít výhodu ten, kdo už byl blízko nominaci letos?

„Co se minulý rok odjelo na mistrovství světa ve Španělsku, to zůstává v platnosti, kdo tam nějaké body získal, zůstanou mu,“ vysvětluje. „Pak se ale v České republice pojedou nominační závody.“ Ani ty ale ještě definitivní složení olympijské sestavy pro Tokio 2021 nepřinesou. Letenku v kapse bude mít až ten, kdo zvládne další důležitý krok. „Rozhodne mistrovství Evropy v příštím roce,“ myslí si zdravě ambiciozní Jihočech.

Ani koronavirová krize nemohla přerušit trénink.

Omezit ano, zastavit ne.

Jak vůbec vypadal slalomářův běžný den v době nouzového stavu? „Do práce se chodit mohlo, Kuba je zaměstnanec armádního střediska, trénoval sám, nikdo mu to nezakazoval, slalom je pro něj práce,“ poznamenal Ondřej Pinkava.

Právě správce areálu Lídy Polesné úsilí mladého závodníka každý den velmi pečlivě sledoval. A Jakub ke svému konkrétnímu „koronavirovému“ tréninkovému plánu doplnil: „Jezdím trénovat do Prahy, v Troji trénujeme přímo na vodě dvakrát denně,“ přibližuje porci, kterou prokládá pádlováním v českobudějovickém kanálu. „Voda tu teče jednou denně, takže když jsem doma, trénuju právě tady,“ pohodil hlavou směrem k bouřícím vltavským peřejím. „Běhám, jezdím na kole, cvičím, když byly zavřené posilovny, tak jsem cvičil hodně doma, všechno vlastní vahou,“ usmívá se.

Student českobudějovického Gymnázia Česká se připravuje na maturitu. „Maturuju ale až za rok,“ upřesňuje. „Jsem ve třeťáku, máme online výuku, píšeme online testy, aktuálně je hodně důležité samostudium.“

Na lodi je v kajaku také sám, proto si na pobyt ve virtuální třídě u svého počítače ani moc zvykat nemusel. „Učíme se hodně, zabere to dost času. Někdy se mi na trénink nechce, ale jdu, podobné je to se školou, i když pádlování mě baví víc,“ pousmál se talentovaný vodní slalomář, který v českobudějovickém areálu Lídy Polesné patří mezi nejúspěšnější kajakáře posledních deseti let.