Juniorský mistr světa v kanoistickém maratonu Jan Luňáček už sbírá cenné kovy i mezi dospělými. Před dvěma lety přestoupil do Dukly Praha, přesto na svůj rodný Týn nad Vltavou nedá dopustit.
Přicestoval i na tréninkové setkání reprezentantů, ke kterému se Deník ještě podrobněji vrátí. Metodicky zajišťuje přípravu týnských závodníků zkušený trenér Miloš Řezníček, se kterým Deník připravuje rozhovor.
Na loňském světovém šampionátu v maratonu Jan Luňáček vypádloval pro českou výpravu bronzovou medaili ze závodu kategorie do 23 let. A prosadil se i na krátkých tratích. V Moskvě na ME vybojoval bronz v závodě kategorie C4 na 1 kilometr.
Tři roky – čtyři medaile. Taková je Luňáčkova úctyhodná bilance z velkých a významných světových závodů.
I v roce 2011 by rád reprezentoval na mistrovství Evropy do 23 let. „Kdyby to vyšlo, rád bych na mistrovství světa dospělých,“ připojuje další metu. Přitom mluví převážně o krátkých tratích.
Ve hře je i pětikilometrová trať, na které by se chtěl prosadit. A především v závěru sezony maraton. Jenomže MS se uskuteční až ve vzdáleném a exotickém Singapuru.
„Nominováni asi budou jenom medailisté z mistrovství světa dospělých, dál možná budou mít příležitost samoplátci,“ krčí rameny. Cesta do Singapuru bude určitě extrémně finančně nákladná.
Konat se bude také ME v maratonu. Jenomže letos v nešikovný termín. Doma se právě bude bojovat o tituly na krátkých tratích. „Mistrovství republiky je navíc i nominací pro mistrovství světa,“ naznačuje Jan Luňáček, čemu dá přednost. Student vysoké školy v Praze se v životě určitě nenudí. Sportuje a učí se. „Ve škole zatím nemám problém,“ odpovídá. Zařídil si individuální studijní plán, který ale zatím vlastně ještě v praxi ani příliš nevyužil. „Zatím nebyl důvod si zkoušky posunovat, spíš mám omluvy ze cvičení, na které je docházka nutná. Pokud dopředu oznámím, že odjíždím na soustředění, ve škole mi vyhoví, sport se studiem se celkem dá zvládnout.“
Jana Luňáčka doprovázela loni na reprezentačních akcích Michaela Mlezivová. I ona velice úspěšně pádluje v české reprezentaci.
Že by se na obzoru rýsovala vodácká svatba?
„Jéééžiš. To ne! V žádném případě,“ reaguje Jihočech.
„To tedy vím naprosto jistě,“ dodává s úsměvem na tváři. Jeho přítelkyně má také zkušenosti z reprezentačního dresu, bude sympatický pár společně v národním týmu i v roce 2011? „To nevím, záleží na tom, jak se ona bude snažit,“ odpovídá na dotaz Deníku Jan Luňáček.