Smečař, univerzál, prostě podle aktuální potřeby.
Jaromír Pokorný válčí pod vysokou volejbalovou sítí už 30 let.
Pěkné výročí, co říkáte?
Společně se svým mladším bratrem Michalem vytvořili na jihočeských kurtech nepřehlédnutelnou dvojici.
Bratři, jak se patří.
„Michal nedávno oslavil padesátiny. Je to ještě mladík,“ usmívá se zkušenější z bratrského sportovní páru.Přestože se to dnes už mezi mladou volejbalovou generací nenosí, Jaromír odehrál spoustu bitev na antuce. Špinavý dres zabarvený dočervena, antuka zadřená v kolenou, ale krásný pocit.
A žízeň.
Sluníčko, déšť, vítr, někdy i zima. To všechno provází provází volejbal pod širým nebem.
Pokorný začínal v dnes už neexistující Škodě České Budějovice, sportovní srdce upsal Lokomotivě.
U Malého jezu.
U Maláku, jak se říkává.
Tam se nejvíc cítí doma.
S českobudějovickou Lokomotivou si dokonce zahrál ligovou soutěž. A válel na kurtu skvěle.
Jeho jistá pravačka trápila obrany v halách v celé ČR.
Na „stará“ kolena si vyzkoušel celou řadu dalších sportů. Jezdí na kole, v zimě polyká kilometry na běžkách.
A učarovaly mu jachty.
Na jedné z nich se dokonce zúčastnil společně s „volejbalovou“ posádkou regaty na hladině moře. New Wave Regatu v chorvatském Murteru nedaleko Šibeniku „Lokoťáci“ svojí účastí ozdobili.
Ke kulatému výročí „30 let u volejbalu“ přejeme hodně štěstí, zdraví, sportovních úspěchů a za sportovní redakci předáváme i malý dar, který se při dlouhých večerech v době pandemie hodí.