Liberecký kouč Martin Démar po zápase pojmenoval to, co zlobilo ve Sportovní hale všechny. Hráče, diváky i trenéry. Jestřábí oko. Videochallenge. Techniku, která chvíli fungovala, chvíli ne, chvíli fungovala pomalu, pak si zase pohrávala s nervovou soustavou fanoušků. A zápas se neskutečně natahoval a natahoval…

Dlouhé prostoje mezi výměnami plynulosti rozhodně neprospěly, na kurtu byla cítit nervozita, přitom diváci na obrazovce nemohli sledovat, co se vlastně vůbec řeší. „Neskutečně mě to štve," říkal Démar. "To je hrozná tragédie. Ať je challenge nachystaný, ale od začátku. Když to neumíme, tak to nedělejme. Všude ve světě, když se hraje dobrý volejbal, ve Francii, v Polsku, v Itálii, jsou challenge na každém zápase. V Čechách to nejde. Upřímně mě to fakt štve. Nevíš, máš ukázat, že chceš challenge. Rozhodí to hráče, rozhodí to trenéry, to je hrozně neprofesionální.“

Budějovický blokař Peter Ondrovič byl smířlivější, tolik se nad dlouhými přestávkami ve hře netrápil, ale i on uznal, že jestřábí oko by mělo fungovat spolehlivě. "Je to velmi dobrá pomůcka, hlavně při milimetrových úderech, mnohokrát se nám to osvědčilo. Smůla je, že to dost často nefunguje. Nás to mrzí, o to víc to natahuje čas. Rozhodčí dlouho rozhodují, pak ještě zjistí, že chybí záznam, to je jediná chyba této technologie. " Co dělají během dlouhé pauzy hráči? "Víme, že se musíme udržovat, my si to rozebere mezi sebou a víme, že jdeme na další výměnu."