Masér Vojtěch Staněk působil v Dukle Praha a v národním týmu. „Jezdím po šestidenních cyklistických profesionálních závodech, spolupracuji s českými závodníky, s cyklisty z celé Evropy, s Němci, Rakušany, Italy, starám se o závoďáky i v zimě,“ vyprávěl.
Kudy vedla Staňkova cesta na jih Čech?
„Byl jsem řezníkem a uzenářem v České Lípě, spravoval jsem rodinnou firmu, bratr pracoval pro americkou cestovku v Českém Krumlově, rozhodl jsem, že ukončím rodinný byznys a budu se ucházet o práci právě pro Američany,“ popisuje kroky, které ho na český jih přivedly.
Domluva ve světě cyklistiky probíhá v angličtině. „To, co používám pro turisty, je pro závodníky hodně podobné,“ usmívá se.
Šestidenní závody bývají hodně specifické. „Já se starám o dobrou náladu, peru prádlo, zařizuju stravování, masáže. Mladé a nezkušené závodníky instruuju.“ Jak konkrétně? „Snažím se, aby neztráceli čas, je to o organizaci, logistice.“
V zahraničí získávají cenné zkušenosti také cyklisté z ČR. „Podle mne nemusí z republiky přímo odejít, ale potřebují kvalitní závody. Ty jsou právě za hranicemi.“
Podle Staňka cyklistická hvězda vyroste jen v odpovídající konkurenci. „Proto třeba Štybar a Kreuziger jezdili v zahraničí, v Čechách je úroveň závodů někdy problém.“