S vítězstvím byl samozřejmě spokojen, ale že vyhrál na body 2:1, a ne dle očekávání 3:0, to ho pořádně namíchlo. „Vyhrál jsem jednoznačně 3:0 na body. Vím to já i všichni, co zápas viděli. Rozhodčí dali poměr 2:1 a s tím nemohu souhlasit. Člověka to zamrzí, když jsem předvedl to, co jsem předvedl. Soupeř mě ani jednou netrefil. Když pak dají rozhodčí 2:1 na body, tak se tomu musím smát,“ netajil přes výhru značnou rozmrzelost.

Vítězství borce pořádajícího Gladiators Gym České Budějovice bylo zcela zasloužené. Po celá tři kola měl nad svým protivníkem jasně navrch. „Přípravě jsem obětoval strašně moc a věděl jsem, že po tom všem, co mám za sebou, nemohu prohrát. Makal jsem na kondici a musím říct, že fyzicky jsem zápas zvládl asi nejlépe v životě,“ chválil si.

Ke kurióznímu momentu došlo mezi druhým a třetím kolem, kdy si pádem ze schodů způsobil úraz jeden z diváků v hledišti, musel ho jít ošetřit lékař a bez něj nemohl zápas pokračovat. Pauza se tak neobvykle protáhla. „Vůbec jsem nevěděl, co se děje. Nejdřív jsem myslel, že se tam někdo pere. Až pak jsem se dozvěděl, že to byl pád ze schodů. Něco takového jsem zažil poprvé v životě, ale z mého pohledu to průběh zápasu nijak nenarušilo,“ ujistí. „Byl jsem pořád soustředěný a nerozhodilo mě to ani na vteřinu.“

Talafous Šindeláře neustále častoval údery rukou i kopy nohou a nepouštěl se s ním do boje zblízka. „To byla taktika. Nechtěl jsem moc chodit do klinče, protože jsem věděl, že na to bude připravený. Chtěl jsem si ho držet na větší vzdálenost, což se mi celou dobu dařilo. Vyšlo mi přesně to, co jsem si plánoval,“ neskrýval spokojenost se svým výkonem.

Oba soupeři se sice předtím ještě nikdy neutkali, rivalita ale mezi nimi panuje značná. „Rivalita je mezi námi velká. Když jsem začínal, tak Šindelář už bojoval o profesionální titul. Díval jsem se na něj, že je to fakt borec. Ale udělal jsem progres, dohnal ho a z toho vznikla ta rivalita. Oba chceme být nejlepší,“ usměje se.

Zatímco pražský borec vypadal v ringu jako maratónec na pětatřicátém kilometru, Talafous působil po celý zápas nesmírně svěžím dojmem. „Takový byl můj plán. Abych ho unavil a byl pořád na koni. To se mi povedlo ve všech směrech.“

V Gerbeře českobudějovický bombarďák ještě nenašel přemožitele a fanoušci jsou z jeho výkonů u vytržení. „Atmosféra byla opět neskutečná. Kromě rozhodčích mi to přál snad úplně každý,“ hořce se usměje. „Boxuje se mi tady nejlépe. Je to prostě doma. Budějovice jsou moje město a já nesu jeho vlajku. A daří se mi to,“ je hrdý na svou metropoli pod Černou věží.

Talafous je úspěšný v thajském boxu, ale stále více ho láká současná nejpopulárnější disciplína bojových sportů MMA. „Chtěl bych skloubit obě disciplíny, i když na té top úrovni to asi nejde. Světu vládne MMA a každý fighter, který je v této disciplíně na vrcholu, má za sebou box, judo nebo jiný sport. Mým největším vzorem je Darren Hill, což je thajboxer, který šel do klece a stal se nejlepším na světě. Thajský box beru jako výborný základ pro MMA, kde vidím svou budoucnost. Do klece mě to táhne. Miluji ring, ale i klec. Rvačky, to je můj život. Mám to rád a snažím se v tom být co nejlepší,“ upřímně se českobudějovický borec vyznal.