Julie Kovářová s reprezentaci vyhrála Evropskou ligu. S Prostějovem a Olomoucí získala mistrovský titul. Zahraniční angažmá si prožila v Hamburku. Může porovnávat.
Co říkáte přílivu cizinců do české extraligy?
Z pohledu hráče to je dobrá zpráva. Je to dobré i pro jazykové vybavení. Já se také vždy ráda bavila se spoluhráčkami anglicky. Myslím, že je to zpestření i pro diváky. Češi jsou totiž občas takoví nudnější. Zahraniční hráči bývají víc plní emocí.
To mluvíte o zkušenosti třeba z Prostějova?
Třeba. Když tam přišla nějaká hráčka ze zahraničí, třeba z Brazílie, byla plná energie. Nebo Kubánky. Tou jsou prostě úplně jiné nátury než Češky.
V čem konkrétně jsou zahraniční posily jiné?
Dokážou hru zpestřit. Všechny to pak víc baví. Když si to užívají hráči na hřišti, tak baví diváky, platí to i obráceně, když se baví diváci, lépe se hraje volejbalistům.
Jak si myslíte, že příchody ze zahraničí vnímají trenéři?
I pro ně je to zpestření. Neustále mluvili dokola česky, teď to bude v angličtině. Hráči ze zahraničí do klubů vnesou něco jiné, co Češi prostě nemají.
Je podle vás rozdíl v mužské a ženské extralize?
Neřekla bych, že je zásadní. Ženy až tolik cizinek nemají, jako mají chlapi. Asi jsou tu hráčky, které nechtějí odejít do zahraničí. Chtějí být v Čechách, chtějí zůstat v domácím prostředí, možná se víc věnují studiu než muži.
Proč?
Protože vědí, že jednou živit rodinu nebudou. Volejbal je pro ně aktuálně dobrá cesta, ale chlapi víc myslí na to, že se musí volejbalem živit. Proto odcházejí do zahraničí s tím, že se chtějí zlepšovat, myslí na to, že asi jednou budou potřebovat víc peněz než ženy. Jdou za vidinou toho, že se dostanou do lepší země. Třeba do Itálie.
play_fill
Nepřicházejí čeští hráči doma o práci?
Mohou to tak vnímat. Pokud jsou ale dobří, tak se do sestavy dostanou. Prostě na sobě musí makat. Pokud hráč má nějaký potenciál, může začít v horším týmu, nemusí to být hned klubu z top trojky. Může odejít nejdřív někam na hostování, kde svůj potenciál rozvíjí. Až pak se dostane do top týmů. Je to strašně o dřině. O tom chtít. Nejde jenom říct: Já jsem mladý hráč, tak budu hrát v Jihostroji. Tak to nefunguje. Musí na sobě makat, tím se dostane výš.
Co říkáte přívalu zahraničních trenérů? Konkrétně v mužích do české extraligy nemíří jen zahraniční hráči, ale k týmům přicházejí právě i trenéři. U Lvů z Prahy je Brazilec, v Českých Budějovicích Polák, v Karlovarsku Australan, u volejbalistů z Kladna Francouz a další dva trenéři z Polska jsou u Aera Odolena Voda a v Ostravě…
To mohu posoudit jen z reprezentace. Pro mě to bylo také zpestření. Carlo Parisi byl v nároďáku skvělý trenér. Měl úplně jiný pohled na volejbal. S tím jsem do té doby vůbec nesetkala. Hrozně věcí mě naučil. Nemůžu říct vůbec nic špatného. Itálie a Česko je úplně něco jiného. Jak s námi jednal, některé hráčky vůbec nekousaly, ale já si myslím, že to bylo pro nároďák veliké plus.
A v extralize?
I tam je to pro hráče a hráčky přínos. A může to být přínos i pro mladé české trenéry, kteří získají úplně jiný pohled na volejbal.
