Zkušený matador začínal v mládí s hokejem. „Hrával jsem v Motoru do mladšího dorostu. Byl jsem v týmu třeba s Vencou Prospalem. To byl můj spolužák. Dále s Vaškem Králem nebo Mírou Dvořákem,“ listuje v paměti. „Hokej jsem hrál od sedmi do patnácti let. Pak přišly i jiné zájmy, mezi které se tento sport úplně nehodil,“ směje se. „Navíc jsem chodil na matematický gympl do Jírovcovky, takže na sport nebylo ani tolik času,“ dodá už vážněji.

Po časném konci hokejové kariéry se časem přeorientoval na hokejbal. „V té době ho hrával kde kdo, takže jsem se k němu dostal i já. Začínal jsem ve společném týmu Vltava – Bojler. Dařilo se nám, vyhráli jsme národní ligu a šli jsme do extraligy, kterou jsme hráli šest sezon. Hned v té první jsme uhráli bronzové medaile,“ vzpomíná. „Poslední sezona byla na Vltavě 2004 – 2005. Potom se tým rozpadl, protože najednou nebyli hráči.“

Nýdl v té době nahlédl i do národního týmu. „Mám doma dvě stříbrné medaile z mistrovství světa. Jsou někde na půdě i s dresy národnímu mužstva. Ale dohledal bych je,“ ujistí.

Po rozpadu extraligového týmu šla Vltava o dvě soutěže níž a hrála regionální ligu. „K tomu jsem nastupoval dva roky na střídavé starty v extralize za Plzeň. V roce 2010 mě zlákali do Vlašimi, kde dávali dohromady nový tým. Vzpomněl si na mě Michal Straka, který za nás chytával na Vltavě,“ připomíná mladšího bratra hokejisty Josefa Straky, který před lety času svými kousky královsky bavil fanoušky Motoru.

Motor má za sebou úspěšnou sezonu.
Sezona se Motoru opravdu povedla, kdo zůstane v týmu i pro tu další?

Ve Vlašimi nakonec odehrál Nýdl dlouhých pět sezon. „Časy to byly hezké, ale cesta do Vlašimi příjemná nebyla. Je to sice jen sto kilometrů, ale jedete je dvě hodiny,“ říká.

Další Jihočechovou štací byl Kert Praha, kde se spolu s kolegou z českobudějovického Pedagogu brankářem Petrem Miklem dvakrát radoval z mistrovského titulu. Po třech letech zamířil do jiného pražského extraligového klubu Kovo, další dvě sezony předčasně ukončil covid.

Na začátku letošního ročníku se objevil možná trochu nečekaně v dresu Pedagogu, který se přihlásil do první ligy. „Z Pedáku mě oslovili, že dávají dohromady tým pro první ligu a jestli bych jim nechtěl pomoci. Dal jsem si nějakých čtrnáct dní na rozmyšlenou a pak jsem kývl, že to zkusím,“ říká k námluvám s nejsilnějším českobudějovickým klubem. „Je fajn, že nemusím nikam cestovat a hraji zase doma. Na zápasy i na tréninky jezdím na kole a užívám si to jako za starých časů,“ usmívá se.

Za starých časů ale bylo nemyslitelné, aby hráč z Vltavy přestoupil do Pedagogu. „To bylo v úplných počátcích hokejbalu, kdy bylo v Budějovicích třeba pět týmů, které byly na opravdu vysoké úrovni. Dynamo, Stars, Vltava, Pedagog, Čejkovice. To bývala rivalita, že se prakticky nedalo přestoupit z jednoho týmu do druhého. Bylo to, jako kdyby chtěl jít někdo z Realu Madrid do Barcelony,“ vzpomíná na úplné začátky tohoto sportu.

To už je ale historie. Na Vltavě se hokejbal již řadu let nehraje, skončily i další kluby. „Hokejbal je celkově malinko na ústupu a v Budějovicích zůstal vlastně už jen Pedagog. To je úděl menších sportů. Mladí nejsou takoví blázni, jako jsme bývali my, aby byli třikrát v týdnu na hřišti, o víkendu jeli na zápas a pak si ještě společně sedli do hospody. Trávili jsme spolu plno času. Dneska je to jiné. Když je od sedmi trénink, tak většina přijde za deset minut sedm a v půl deváté už zase sedí v autě a jede domů. Sportem tolik nežijí, aby si třeba v kabině sedli, dali pivko a pokecali. Aby o sobě také něco věděli, když spolu hrají. To už teď není,“ smutně konstatuje.

S partou na Pedagogu je ale zkušený obránce spokojen. „Chodí nás hodně na tréninky, pomáhá tomu i vedení klubu. Trénujeme v osmnácti lidech, máme tři gólmany. To je super,“ chválí si. „Nechci to zakřiknout, ale zatím je to fakt dobré,“ zopakuje.

Trenér Motoru Jaroslav Modrý.
Kádr bude obměněný, mrzí mě Beránkův odchod, přiznává kouč Motoru Jaroslav Modrý

V divizi Západ prvoligové soutěže obsadil Pedagog v základní části třetí příčku. „Náš cíl byl dostat se do první čtyřky a postoupit do play off. To jsme splnili. Teď už to bude otevřené,“ těší se na vyřazovací boje.

Ve čtvrtfinále čeká na českobudějovický tým druhý celek divize Východ Bulldogs Brno. Hrát se bude na tři vítězné zápasy. První dva se odehrají o víkendu na hřišti soupeře, za týden se pak série přesune do areálu na Branišovské ulici.

O cílech pro play off na Pedagogu moc hovořit nechtějí. „Chceme dojít co nejdál,“ má Nýdl jasno. „Do budoucna se můžeme bavit třeba i o extralize, ale chce to čas a záleží i na lidech. Stojí to i dost peněz. Ale určitě chceme v play off uspět. Nejlépe vyhrát poslední zápas sezony. Co by bylo dál, to je samozřejmě otázka,“ nechce předbíhat.

Do prvoligového play off postoupil i druhý jihočeský zástupce SK Suchdol nad Lužnicí, který se o postup do semifinále střetne s pardubickým Svítkovem.