Ve čtvrtém finále jste utekli hrobníkovi z lopaty. Můžete nám laikům vysvětlit, jak jste podobný duel dokázali otočit?
Máte pravdu, za stavu 12:15 to s námi bylo moc špatné. Zpátky do zápasu nás dostal Bartosz Pietruczuk, který čtyřikrát přesně podal. Najednou jsme Budějky dostali pod nás a psychické rozpoložení na hřišti se úplně otočilo. To bylo nejlépe vidět v tiebreaku.

Čtyři podání rozhodnou? To otočí celý zápas?
Servis vždycky rozhoduje.

Můžete ještě rozvést tu psychiku?
Po čtvrté sadě se výrazy v tvářích úplně změnily. Kluci z Budějovic byli skleslí, naše sestava měla v tvářích odhodlání.

Jaká je teď úloha kapitána?

Pořád stejná. Letos už chodím na hřiště jen vypomáhat, na což jsem nebyl zvyklý. Jinak už doplňuji ledničku, starám se o pohodu. Jen aby byla dobrá nálada. (směje se)

Mluvíte hodně?
Pořád. Během zápasu každou chvíli za někým chodím a radím mu. Na hřišti všechno vnímáte jinak, pohled zvenčí vám pomůže.

Hra Českých Budějovic mně přijde pestřejší, tu vaši jsem si nazval „vše na Štokra“. Souhlasíte?
Od doby, co tu Honza je, hrajeme opravdu systém Štokr. Byla by škoda ho nevyužít. Ve finále jsou podstatní ale všichni, důležitý je každý bod. Bez dobrého zásahu v poli, nahrávky se Drobek (přezdívka Jana Štokra – poz. red.) k útoku nedostane. Budějovický nahrávač De Amo je zkušený. Hraje moc hezky. Je vidět, že má něco za sebou. I jako soupeř mám radost, že máme v extralize takového nahrávače.

Můj dům, můj hrad. Jakou roli hrají diváci?
Podstatnou. Jelikož fandí domácím. Jsou dlouhé výměny. A pokud je vyhrajete, hala vás vyburcuje ještě víc. Ale taky se dá zvítězit venku. I když jsme tam dvakrát dostali na budku. Na to už nesmíme myslet.

Jak je to s onou pověstnou orientací v hale? V Českých Budějovicích to dobře znáte…
Samozřejmě je známe. Trénovat tam ale každý den a jednou za čas hrát, je rozdíl. Pro nás teď hraje palubovka, která se pokládá na televizní zápasy, ta rozdíly smazává.

Co hraje pro vás? Psychická výhoda?
Udrželi jsme sérii otevřenou, což si soupeři dobře uvědomují. Jsou sice favorité, ale to je jen dobře, tlak je na nich. Mají výhodu domácího prostředí, ale ta může být svazující. Volejbal všichni umíme, rozhodne morálka a nasazení.

Vy můžete a oni musí…
My ale taky musíme, pokud chceme mít titul. A to chceme.

Budete po sérii pokračovat?
Ne, jde o mou poslední sezonu. Samozřejmě odcházet se zlatou medailí na krku, by bylo příjemnější. V klubu bych měl ale zůstat.

Hráči Jihostroje chodí do sauny. Vy také?
Ne, to je pro každý klub specifické. My jsme tedy taky v pondělí rehabilitovali a navštívili saunu. Ale pokecali jsme už den předtím na pivu. Samozřejmě na jednom. Víc si jich dáme až v neděli.

Řešili jste hlavně probíhající finále extraligy?
To jsme si zakázali. Bavili jsme se o všem jiném, jen ne volejbale.