Do dějiště turnaje dorazily týmy z Rakouska, Německa, Nizozemska, Slovinska, Švýcarska a České republiky (kromě Hluboké i Domažlice). Hlubočtí se představili v poměrně mladé sestavě, neboť řada hráčů byla vázána studijními a pracovními povinnostmi. Ve skupině B čekaly na Hlubokou Bad Homburg Hornets (Něm.) a Sissach Frogs (Švý.). Dvě výhry poslaly Kardinály z prvního místa do semifinále, kde jim los přidělil slovinský tým Lisjaki. Ten jako první získal v turnaji hlubocký skalp.


Porážka znamenala místo postupu do finále „jen“ boj o 3. místo s domácími Rakušany. Hlubočtí znovu bezzubě „máchali“ na pomalé soupeřovy nadhozy. Soupeř se činil a v 5. směně vedl 10:1!


Až v šesté směně jako by se Kardinálové najednou probudili a počínali si jako pokropeni živou vodou: přidali čtyři body, v sedmé pak další dva, a kdyby semifinálový zápas trval regulérních devět směn, mohl tým Hluboké utkání otočit. Takto mu však turnajová pravidla cestu k bronzu uzavřela . . . 
Sokol Hluboká nad Vltavou získal kromě trofeje za nepříliš populární 4. místo také jednu individuální cenu: Jakub Janda byl vyhlášen nejlepším nadhazovačem vydařeného turnaje u našich sousedů.