Házenkářky Jindřichova Hradce na podzim zdolaly těsným výsledkem ve své hale házenkářky Sokola Písek. V odvetě, která se hrála v Písku šlo o hodně. Ani jednomu z jihočeských týmů se v letošním ročníku soutěže příliš nedaří a oba jsou odsouzeny k zápasům ve skupině play-out, která se rozběhne ihned po skončení základní části. Do jejího konce zbývají odehrát tři kola. V jihočeském derby šlo o vybudování si lepší pozice ve spodní části tabulky. Házenkářkám Písku vyšla odveta dokonale, vyhrály o devět gólů 32:23. V tabulce se posunuly právě před své jihočeské rivalky z Jindřichova Hradce. Nejen o jihočeském derby jsme si povídali s jindřichohradeckým trenérem Karlem Petržalou.

Před utkáním jste na tom byli v tabulce lépe než Písek a lépe pro vás dopadlo i poslední vzájemné měření sil. Čekal jste, že derby bude vyrovnanější?
Pro nás je výše porážky o devět gólů dosti krutá. Na druhou stranu je třeba přiznat, že byla zasloužená, protože Písek byl jednoznačně lepší.

Zlepšil se Písek hodně v porovnání s prvním vzájemným duelem nebo spíše vaše svěřenkyně nesplnily očekávání?
V prvním poločase jsme hráli velmi dobrou házenou. Pak přišly naše technické chyby, dostavila se nervozita a posledních dvacet minut bylo z naší strany otřesných.

Nebyl hlavní problém ve druhé polovině prvního poločasu, kdy jste za patnáct minut dali jen jeden gól?
To je pravda, ale ono to bylo oboustranné. Branka dlouho nepadla, mě spíš ale mrzí úplný závěr, když chybělo půl minuty do konce. Ubránili jsme se a věděli co se bude hrát. Věděli jsme, že domácí půjdou do střelby, protože byla hlášena jejich pasivita. Místo, abychom přešli do rychlého protiútoku, tak jsme jim to přihráli přímo do ruky a dostali jsme gól, který neměl přijít. Kdybychom v poločase, prohráli o dva góly, bylo by to veselejší.

Mluvíte o závěru prvního poločasu, který byl ještě celkem vyrovnaný. Hlavní rozdíl se ale zřejmě projevil ve druhé půli…
Druhý poločas byla úplná mizérie. Neplnili jsme vůbec nic z toho, co jsme si řekli. Holky si dělaly co chtěly. Každá to chtěla vzít na sebe a podle toho to vypadalo. Vyprodukovali jsme velké množství technických chyb. Například když čtyři naše hráčky byly zalezlé v jejich obraně. Takhle se to hrát nedá.

Ve druhé půli jste to možná měli těžší v tom, že se Písek zatáhl do obrany a spoléhal na rychlé protiútoky. Dělala vám hra do plných problémy?
V tom bych takový problém neviděl, protože nám vyhovuje, když je soupeř zalezlý ve své obraně. Spíš jsme ale od domácích očekávali, že se proti nám víc vytáhnou. Pozorovatelé z Písku se na nás byli podívat, když jsme hráli se Zlínem a viděli, že nám dělala problémy   hra proti zlínskému systému 1+5. Já jsem tedy docela přivítal, že Písek hrál v takovém rozestavení jakém hrál.

V čem byl tedy problém?
My je musíme přestřílet, ale to se nestalo. Neměli jsme ve svém středu takovou individualitu, jakou je domácí Borovská, která je paní střelkyně. Ale nestřílela pouze ona. Góly lehce dávaly i písecké spojky. Zvládly to lépe technicky než my a to rozhodlo.

Písecké rovněž hodně podržela brankářka Brožová…
Chytala opravdu výborně. Pravdou ale je, že jsme jí to také usnadnili naší nepřipravenou a nepromyšlenou střelbou. Tím však nechci snižovat její výkon.

Do konce základní části chybí odehrát ještě tři kola. Jaký máte plán?
Je to otázka, co bude dál, protože tým se nám stále tenčí. My spíš přemýšlíme, jestli budeme hrát interligu i příští rok či nikoliv. Je to samozřejmě čest interligu hrát, ale musíte k tomu mít lidi.Tým sice doplňují dorostenky, ale je těžké je zapracovat.

Je těžké udržet zkušené hráčky pohromadě?
Pro holky je náročné, že interligu hrají v amatérských podmínkách. V pracovní dny, kdy se hraje musí utíkat z práce a ze škol, takže to není jednoduché. S tím souvisí i to, že ačkoliv trénujeme čtyřikrát týdně, plnohodnotný trénink, na kterém se sejde čtrnáct holek máme jen jeden.

Podobné problémy způsobily také pád třeboňské házené, jestli se nemýlím?
Přesně tak. V Třeboni jsem působil a tam to bylo podobné. Tam se ale spadlo až do druhé ligy a to je myslím degradace. Třeboňské házené to nijak nepomohlo a nerad bych, aby se něco podobného stalo i v Jindřichově Hradci.

Jedna věc je vaše přání, jaká je však realita?
Já na jednu stranu holky obdivuji, že hrají i za takto amatérských podmínek, ale taky chápu, že na motivaci jim to nepřidá.Nedá se přitom říci, že by na to kašlaly, protože je osm holek, které chodí na tréninky pravidelně a poctivě trénují. Zbytek je ale bohužel na školách a v osmi lidech se kvalitně trénovat nedá.

Máte v týmu hráčky, které považujete za hlavní tahouny, na kterých hru stavíte?
My jsme v dosavadních průběhu ligy získali osm bodů a vždy to bylo po kvalitním výkonu celého kolektivu. Je těžké někoho vyzvedávat, protože  ve všech vítězných zápasech nás vždy zdobil bojovný duch a na gólech se podílelo třeba i sedm hráček. Výraznou individualitu nemáme a pokud chceme uspět, musí podat výborný výkon celý tým.