Ahoj!
Haf!
Měli jste to vidět.
Byl to fičák!
Běžely jsme s paničkou jako vítr! Atmosféra závodu a povzbuzování fanoušků mě hodně hecuje!
Vím, že mám na startu čekat na uvolňovací povel paničky, ale já si nemůžu pomoci. Posunuji se vpřed, i když to nemám dělat a tím to prý paničce vůbec neulehčuji.
No a co!
Chci vyběhnout, celá hala přeci čeká na můj běh. Konečně povel a já pálím vpřed! Přeskakuji jednu skočku za druhou, míjím tyčky slalomu, probíhám tunely…
V tu chvíli jsou na soutěžním parkuru jenom dvě těla a jedna duše. Wow!
Super!
Běh, ze kterého si sednete na zadek.
V cíli je z toho nakonec druhý nejrychlejší čas. Panička má určitě radost. To snadno hned poznám.
Sype se z ní hodně voňavých ňaminek.
Tak tohle by asi šlo!
Na programu je ale soutěž družstev, tak ještě čekám jak poběží ostatní. Teď už se nemusím soustředit, můžu fandit..
Řvu na celé kolo. Druhý český tým čistě! Jak to dopadne dál zajímá už jen paničku, protože pro mě je nejdůležitější, kolik dobrůtek ještě dostanu.
Třetí tým s chybou, čtvrtý diskvalifikace.
Smůla. Škoda.
Fakt veliká škoda.
Od kolečka vítězů nás dělila jedna spadlá laťka. Zítra nastupujeme do agility. Tam mě čekají zónové překážky, což bude vyžadovat zase o trochu větší soustředění. Teď se na to jdu vyspat a zítra to zase rozjedu. V celkovém součtu máme stále šanci.