Ve váze do 69 kilogramů porazil zkušeného Jana Baloga a hned po svém vítězném zápase odpovídal na dotazy Deníku.

Čekal jste, že byste mohl Baloga porazit?

Věřil jsem si, ale jistý jsem si nebyl. Balog je výborný boxer. Tvrdé údery, rychlost, razance. Ale netrénoval, dlouho nezápasil. Viděl jsem to tak padesát na padesát.

S jakou taktikou jste do zápasu šel?

V začátku trošku uvolnit, ale ty konce musí být tvrdé. Toho jsem se snažil držet, ten zápas ale byl strašně vyrovnaný.

Z hlediště se zdálo, že jste v prvním kole spíš zjišťoval, co ve vašem soupeři je?

Přesně tak. Já čekal, že bude spoléhat na tvrdé údery. Na jednu stranu mě v některých momentech překvapil, ale věděl jsem, jak boxuje a co od něho mohu čekat. První kolo vyhrál on, druhé už já a třetí kolo, to rozhodlo. I díky trenérovi, ten mi říkal, že se mám zabalit a jít do toho naplno, že Balog nemá fyzičku.

Vnímal jste i podporu diváků?

Samozřejmě, že ano. Je to paráda, když člověk přijede do takové krásné haly, kde diváci řvou a burácí jeho jméno. To je úžasné. To je pro domácího boxera dalších sto procent navíc. Já tu byl prvně, ale trenér mi říkal, i kdybys už nemohl, diváci tě poženou dopředu. Měl pravdu.

Vy jste doma na Žižkově, tam jste s boxem i začínal?

Ano, začínal jsem u pana Fišera, ten mě k boxu vlastně dokopal. Je to výborný trenér, výborný člověk, hodně sází na mladé lidi.

Vy jste rodilý Pražák?

To ne, já se do Prahy přestěhoval za prací cirka před sedmi osmi lety z Třemešné u Bruntálu.

Takže jste z Moravy?

Ne, ne, ze Slezska…

Kolik je vám let?

Teď v pátek mi bylo šestadvacet.

To jste si tedy dal pěkný dárek!

To jistě, samotná oslava s nějakým tím pivečkem mě ale teprve čeká. Už se těším, až se teď sprchnu a převleču, hned si dám jedno. Už jen proto, že jsem musel shazovat, a to z pětasedmdesáti na devětašedesát, to je děs. Nejíst, nepít, prostě strašné.

A jak dlouho ta hladovka trvala?

Tak týden a půl. Pan Faber mi volal, že by mě potřeboval do devětašesátky, zda tu váhu zvládnu. Hned jsem řekl, že to je v pohodě, jdu do toho.

Věděl jste, na narazíte na Baloga?

Právě, že ne. Počítal jsem, že budu mít Vítka Krále, to je letošní mistr republiky. Když jsem zjistil, že Krále nemám, na jednu stranu jsem byl rád, protože to by byl hodně těžký oříšek, ale na druhou stranu mě to i mrzelo. Já se totiž připravoval speciálně na něj a věděl jsem, co od něj mohu čekat.

Podle oficiální statistiky máte v ringu necelé čtyři desítky zápasů, což na těch šestadvacet let je dost málo. Asi jste s boxem začínal dost pozdě?

To máte pravdu, s boxem jsem začínal až kolem dvacítky. Já byl od malička takový rvavý typ, zkoušel jsem i karate, nakonec jsem ale skončil v ringu.

Kdy vás kontaktovaly Budějovice?

To je asi dva roky zpátky, až letos ale nastupuji častěji.

Jste rád, že tu šanci v Budějovicích dostáváte?

Samozřejmě. Možnost boxovat extraligu je v Česku pro boxera vrchol. Aspoň já jsem za tu příležitost, kterou v Budějovicích mám, hrozně moc šťastný.

Jistě tím spíš, že tady chodí tolik diváků, ne?

Určitě. Jak už jsem říkal, diváci tady, to je sto procent navíc. Když je člověk slyší volat své jméno, to je fantazie.

Kolik zápasů už jste za Samson odboxoval?

Teď to byl čtvrtý zápas, tady v Budějovicích jsem ale byl poprvé. Ty tři předtím jsem boxoval za Budějovice venku.

A jakou máte bilanci?

S dneškem dvě výhry, dvě prohry.

I díky tomu, že jste porazil Baloga, jste nakonec vyhráli celé utkání. Považujete si toho?

V každém případě. Porazili jsme lídra extraligy a loňského mistra republiky, to je velice cenný skalp.

Navíc jste skočili do čela extraligy!

Ještě jsem to nestačil ani pořádně zažít, ale je to perfektní pocit.