Bývalé opory Jihostroje ČB Miroslav Šotola (39) a Petr Zelenka (39) už nehrají na vrcholu, každý má už svou práci. Ale nedávno se sešli po pěti letech v jednom týmu na kvalitním turnaji v Malontech a Deník byl u toho. Oba si s chutí po vítězství zavzpomínali na úspěšná léta pod Černou věží, dva tituly a dobrou partu.

Jaké byly roky strávené v Jihostroji očima Petra Zelenky?
To byla báječná léta mého života, skvělé období. Získali jsme dva mistrovské tituly, kterých si hodně vážím. Hlavně toho druhého. Měli jsme štěstí na dobré lidi, kteří se kolem volejbalu tehdy pohybovali. Hráči, trenéři, vedení klubu, všechno klapalo, jak mělo.

Ještě stále svými výkony převyšujete ostatní hráče, udržujete se ještě pravidelným hraním?
Z časových a zdravotních důvodů už to bohužel nejde, takže jsem přenechal místo mladším. Sem tam si zahraji turnaj, když se sejde dobrá parta lidí. Svých sportovních úspěchů už jsem dosáhl, teď se chci sportem jen bavit.

Ale vrcholový volejbal jistě dál pozorně sledujete…
Určitě. Volejbalové dění pochopitelně sleduji, ale na zápasy Jihostroje už se moc nedostanu. Rodina, práce, to všechno zabere hodně času. Ale když ta možnost je, vždy na zápas vyrazím. Přece jen je to ještě stále pro mě srdeční záležitost.

A co říkáte na výkony Jihostroje, na jeho tři tituly v řadě?
To je velice slušné. Těžko se to může srovnávat s naší érou, kdy tu byly jiné týmy, jiní hráči, ale je to opravdu parádní výsledek. Jen mi tu pořád chybí takové to kladívko, bijec.

Takové, jakým býval univerzál Jiří Popelka, nyní úspěšný reprezentační smečař?
Třeba. Hra Jihostroje se mi líbí. Umí zahrát dobře i špatně, ale tohle je asi nejbolestivější místo. Alespoň mám takový pocit, že je to takové nemastné neslané, nějaký bijec týmu chybí.

Blokařská dvojice Peca – Komín je stále na jihu Čech hodně známá, poznávají vás ještě lidé?
Známá? Opravdu? I když je pravda, že mě znají. Ptají se, kde mám Komína. Ani mi to nikdy nedošlo, že by nás takhle spojovali. My jsme spolu začali hrát v dorostu v roce 1988, už od vojny v roce 1990 jsme byli pořád spolu. Skoro jako bratři.

A pomáhá vám známé jméno i obličej osobním životě?
Vůbec nepomáhá. Nebo to nepoznám. Ale řekl bych, že spíše ne.

Pracujete u policie, hodí se vám vaše dvoumetrová postava v praxi?
Je pravda, že vizuální vliv je trochu výhodou, ale spíše psychologicky. Možná, jak jsem velký, se mě více bojí (smích).

S Miroslavem Šotolou jste se po dlouhé době sešli v jednom týmu, dokonce jste triumfovali na turnaji. Jaký to byl pocit opět vítězit pospolu?
Je pravda, že už to bude několik let, co jsme spolu nehráli. Řekl bych tak pět nebo šest. Komín odešel do Kolína, už jsme se moc nevídali, ale teď na turnaji jsme si to vynahradili. Vyhráli jsme, měli jsme opět dobrou partu kolem sebe a vyšlo to.

Někteří fandové si mě ještě pamatují, tvrdí Míra Šotola


I Miroslav Šotola, který se díky výborným výkonům v Jihostroji vyšvihl do reprezentačního výběru, vzpomíná na éru pod Černou věží moc rád. „Jen v tom nejlepším,“ tvrdí Komín, dvoumetrový blokař, který nyní hraje už jen pro radost krajský přebor za Kolín.

Říkáte, že vzpomínáte jen v tom nejlepším, co bylo na vašem angažmá to, co vám přinášelo radost?
Určitě kolektiv a parta lidí, která tam kolem volejbalu byla. Plus ty dva tituly a několik dalších medailí, které jsme získali. Ten první titul byl asi nejlepší, protože jsem odehrál celou sezonu. A hlavně byl první, to je vždycky nejhezčí.

Také vám lidé ještě připomínájí úspěchy, kterých jste dosáhl?
Samozřejmě, občas se to přihodí, ale jak jsem se odstěhoval zpět do Kolína, tak už to není takové. Někteří volejbaloví fandové si mě ale ještě pamatují.

Rozdáváte ještě stále pravidelně volejbalové umění na hřišti?
Ještě se udržuji, hraju krajský přebor za Kolín. K tomu si sem tam zahraji tenis, beachvolejbal, ale jen rekreačně.

Sledujete stále český volejbal? Co říkáte na výkony Jihostroje v posledních letech?
Sleduju, když dávají nějaké přenosy v televizi. Ale jinak se na extraligové zápasy jen tak nedostanu. Jezdíval jsem do Nymburka, když tam hrávala ještě juniorská reprezentace extraligu mužů, ale teď už není kam. Jihostroj také sleduju, mám vždy čerstvé zprávy od syna. Letošní sezona pro ně asi nebyla taková, jakou by si představovali, ale je to jasné, nejde přece pořád být na špici.

Jste v kontaktu s bývalými spoluhráči z Budějovic? Setkáváte se s volejbalisty Jihostroje?
Trenéra Žáka už jsem neviděl hodně dlouho, ale pravidelně se potkávám s Mílou Javůrkem, Jirkou Novákem, v kontaktu jsem i třeba s Jirkou Popelkou.

Jaké to pro vás bylo zahrát si po dlouhých letech s bývalým spoluhráčem Petrem Zelenkou?
Ač už není volejbal prioritou, shodli jsme se, že to bylo hodně příjemné. Turnaj jsme korunovali vítězstvím, to určitě potěší. Je dobré vědět, že se dá pořád slušně hrát, že se to nezapomíná.