Basketbalistky strakonické U19 Chance vstoupily do nové sezony dvěmi porážkami. V ligové premiéře prohrály v Mladé Boleslavi se Slovankou, v prvním domácím utkání pak nestačily na brněnský tým BK Žabiny.
Prohra o deset bodů s několikanásobným vítězem Euroligy není žádným propadákem, byť i kádr klubu z Brna prošel v létě řadou změn a trenér Bobrovský se podobně jako strakonický Martínek spoléhá zejména na hráčky dorosteneckého věku.
Velmi dobrý výkon v dresu U19 Chance podala osmnáctiletá Jolana Krejčová. Žabinám nastřílela 21 bodů, stejně jako Michaela Gaislerová Slovance.
Ve strakonickém klubu se v létě udála spousta změn. Navíc od začátku sezony zaskakujete na pozici rozehrávačky za zraněnou Irenu Vrančičovou. Ještě na konci minulého ligového ročníku byste si jistě nepomyslela, že od nové sezony strávíte na hřišti tolik minut?
To určitě ne. Je to pro mě velká šance, jakou v mém věku jen tak někdo nedostane, a já si toho moc vážím.
Na vaši kolegyni tým v minulé sezoně hodně spoléhal a vy jste se na hřiště dostávala spíše sporadicky. Je to nyní jiné, když teď spoluhráčky spoléhají na vás?
Uvědomuji si, že mám nyní větší zodpovědnost a musím do toho dát všechno, protože nikdo jiný to za mě neuhraje. Když byla hlavní tíha na někom jiném, jako v předchozích sezonách, bylo to něco jiného. Takhle tým spoléhá na mě a díky tomu mám větší motivaci a chuť hrát naplno.
Jak se s takovou rolí na hřišti vyrovnáváte?
Je to náročné třeba i proto, že nejsem klasická rozehrávačka. Vyrostla jsem spíš na křídle. Kvůli tomu, že je teď Irena zraněná, zaskakuji na jejím postu.
Úkoly křídelní hráčky a rozehrávačky jsou hodně odlišné?
Víc mi vyhovuje běhat a čekat na střelu, než hrát na rozehrávce. V driblingu s míčem nejsem tak zdatná jako Irena.
Zápas v Mladé Boleslavi proti Slovance byl vlastně vůbec prvním vašeho nově složeného družstva, proto si trenéři nebyli jistí, co od premiérového duelu mohou očekávat. Nyní už máte za sebou i duel se Žabinami. Co vám ty dva zápasy napověděly?
Neměly jsme moc možností společně trénovat. Náš tým je složený ze studentek, pracujících a některé hráčky nejsou navíc ani ze Strakonic. Proto jsme neměly tolik tréninků, abychom se mohly sehrát. Věřím, že zápas od zápasu to bude stále lepší a lepší.
Za první zápas se Slovankou vás trenéři přes porážku o dvacet bodů chválili. S vysoce favorizovanými Žabinami to bylo už „jen" o deset. Pociťujete proti předchozímu duelu zlepšení?
První půlka byla dobrá, pak ale začaly pomalu docházet síly a tím se začaly kupit chyby. Myslím ale, že to nebylo úplně nejhorší. Vždycky to však může být lepší.
Síly vás začaly opouštět již po dvaceti minutách hry. Souviselo to s tím, že máte na začátku sezony úzký kádr, a že trenér Martínek mohl točit jen osm hráček?
Zřejmě ano. Když mám mluvit za sebe, tak v neděli na Slovance i ve středu doma proti Žabinám jsem odehrála téměř celých čtyřicet minut a tělo pak nestačí tak rychle zregenerovat, abych rychle doplnila síly.
Z tohoto hlediska byste si určitě přála, aby se Irena Vrančičová co nejdříve vrátila do hry?
Už bych si přála, aby se co nejdřív uzdravila. Má jenom výron. Vazy poškozené nemá, takže za dva týdny by snad mohla být v pořádku.
Jak dlouho ještě vydržíte, být na to sama?
Jestli to bude čtrnáct dní, tak těch pár zápasů bez ní ještě zvládneme.
Na druhou stranu, nemáte obavy, že až se Vrančičová vrátí do sestavy, vy naopak usednete na lavičku a ve hře už tolik prostoru nedostanete?
Až se vrátí, bude nás devět, takže si myslím, že prostor budu dostávat i nadále. Hlavně to bude lepší v tom, že se prostřídáme, odpočineme si a pročistíme hlavu. Teď, i když mi to třeba nejde, trenér nemá moc možností, kým mě nahradit.
Říkala jste, že v létě jste neměly tolik společných tréninků. Jak jste se na novou sezonu připravovala vy osobně?
Trénovala jsem s juniorkami a také s naším béčkem, za které hraji ještě první ligu. Jinak jsem se připravovala taky individuálně.
Čili letní příprava se od předešlých sezon příliš nelišila?
Ta příprava byla prakticky stejná jako vloni. Předchozí trenér pan Beneš byl na mistrovství Evropy, takže jsme dostaly individuální plán, podle kterého jsem trénovala i letos. V tom se letošní letní příprava od té loňské moc neodlišovala.
Skutečnost, že pravidelně nastupujete v nejvyšší soutěži by vám měla pomoci k nominaci do mládežnických reprezentačních celků. Cítíte větší šanci?
Doufám, že tomu tak bude. Minulý rok jsem se reprezentačních akcí moc nezúčastňovala kvůli škole. Letos budu mít ale odmaturováno, takže v létě bych mohla mít víc volna a snad si v reprezentaci zahraji víc.
Prozradíte, na které škole budete maturovat?
Studuji střední zdravotnickou školu v Písku.
