Sám Špinka býval úspěšným závodníkem právě na ledové ploché dráze a může se pyšnit dokonce i titulem mistra světa. A rozhodně ho potěšilo, že se po třech letech opět závodí též na domácích oválech. „Zaplaťpánbůh, že se zase mohlo jet. Zima nám letos přeje. Poděkování patří bratru Tomáše Topinky Jirkovi, který má v Růžené rybník v nadmořské výšce 630 metrů, takže se tady může závodit,“ oceňuje Špinka hlavního organizátora závodu.

Obnovení českého šampionátu považuje reprezentační trenér za velice důležité. „Když tady nebudou žádné závody, tak nebudou ani žádní jezdci,“ připouští, že naše základna ledové ploché dráhy je velice úzká. „Je to velice náročný sport. I finančně. Také v Evropě se objevují stále stejná jména. Oproti klasické ploché dráze se dá jezdit i v podstatně vyšším věku. Sezona ledařů je hodně krátká. V minulých letech se u nás nejely žádné závody, takže ti kluci absolvovali pouze mistrovství světa a Evropy. Jsme rádi, že se letos alespoň něco odjelo,“ přiznává.

V Růžené se jel na začátku ledna jediný závod mistrovství republiky jednotlivců, nyní pouze dvojice. Důvodem byla absence nejlepšího českého jezdce Antonína Klatovského, který závodí v Grand Prix. „Je to škoda, ale sezona je hodně krátká. Závodí se prakticky jenom v lednu a únoru a do těchto dvou měsíců se musí vejít Grand Prix, což jsou čtyři dvoudenní závody. Pak se termíny hledají jen těžko,“ posteskne si.

Na mistrovství světa družstev v Inzellu obsadila česká reprezentace, kterou tvořili bratři Klatovští, až šesté místo, což bylo dost za očekáváním. „Měli jsme tam trochu smůlu,“ lituje Špinka. „Rozhodčí tam vyloučil Tondu Klatovského za vyhození balíku slámy do dráhy. Bylo to sporné rozhodnutí. Stalo se to v jízdě se Švédy a závod pískal švédský rozhodčí. To není dobré pro něj ani pro závodníky. Do příštích let se to snad změní a budou rozhodovat nestranní sudí,“ přeje si.

Ledová plochá dráha v Růžené u Milevska se líbila. Na snímku ze sobotního mistrovského závodu dvojic jsou zleva Rakušané Schwaier a Ebner, Němec Nidermaier a Jan Pecina. Foto: František Panec

Jediným českým zástupcem v Grand Prix je právě Antonín Klatovský. V posledních letech se umisťoval až na konci elitní patnáctky. Letos vstoupil do elitního seriálu třináctým místem v Rusku. „Tonda jede zdravě, dobře a věřím, že letos bude do desítky,“ sází na jihočeskou stálici. „Zařizoval si firmu, která mu běží. To by mělo mít dobrý vliv na jeho psychiku. Věřím, že do toho dá všechno, co může,“ věří stále nejlepšímu českému reprezentantovi.

Chybělo málo a v Grand Prix startoval i mladší z bratrů Klatovských Jan. „V semifinále mu chyběl bod. Je u něj vidět markantní zlepšení. Potřeboval by ještě lépe startovat. Ale zlepšuje se a potřebuje hlavně hodně jezdit,“ chválí mladšího z úspěšné bratrské dvojice.

V souvislosti s mimořádnými výkony rychlobruslařky Martiny Sáblíkové se hovoří o tom, že by v České republice mohl vyrůst umělý ledový ovál. To by měla být výborná zpráva i pro ledaře. „Víme o tom a určitě bychom chtěli vstoupit v jednání. Všude ve světě se ledová plochá dráha jezdí právě na rychlobruslařských stadionech. Žádné jiné speciální dráhy nejsou. Třeba po skončení sezony rychlobruslení bychom tam mohli odjet nějaké závody. Uvidíme. Zatímco oni potřebují pět centimetrů ledu, my na umělém ledu patnáct. To by ale neměl být problém. “

Hlavní část sezony se Špinka pochopitelně věnuje klasické ploché dráze. Tam přijde letos jeden z vrcholů hodně brzy. V Praze na Markétě se totiž už 25. dubna pojede úvodní závod Grand Prix. „Škoda, že nemáme v prestižním seriálu žádného českého zástupce. V minulých letech to byli bratři Drymlové, Luboš Tomíček nebo Bohouš Brhel,“ posteskne si. O tom, kdo dostane pro domácí závod divokou kartu, ještě rozhodnuto nebylo. „To je ještě brzy,“ tvrdí státní trenér.

Se Simotou počítá

Po těžkém zranění se chce letos na závodní ovály vrátit Jihočech Zdeněk Simota. „Měl opravdu hodně těžké zranění. Může mu chvíli trvat, než se vrátí do formy. A nebo naskočí a pojede rovnou dobře. Na to není žádný recept. Ale určitě v našem výhledu nechybí,“ ujišťuje.

K jižním Čechám má Špinka vůbec velice vřelý vztah. Vždyť bydlí v Dobříši, což je od hranic Jihočeského kraje skutečně jen kousek. „Jezdíval jsem ještě se starým Honzou Holubem. Je škoda, že už se v Budějovicích plochá dráha nejezdí. Nové stadiony už se teď prakticky nestaví, takže už se to tam vrátí jen velice těžko,“ je si vědom.