„Bylo to nádherných deset dní a úžasný šampionát – a pro mě zvlášť. Vždyť jsem se v singlu dostala až do čtvrtfinále a být na světě pátá, to přece už něco znamená," zářila nestárnoucí stolní tenistka, která cestou mezi nejlepších osm hráček porazila tři Japonky. „V boji o postup do semifinále jsem prohrála 1:3 s Němkou, která hrála nepříjemný pink. Bekhendem si to vždycky připravila a forhendem pak útočila. Byla dobrá, lepší než já," uznala sportovně. „Měla na pálce nějaký zvláštní materiál a ten můj rovný blok, co mi Japonky žraly, na ni neplatil," posteskla si.

V deblu si ještě polepšila, to přivezla bronz! Hrát měla s Martou Rosenbergerovou, ta však musela na operaci srdce, ale náhradu si Božena našla rychle – a to zvučného jména! „Dohodly jsme se na deblu s bývalou reprezentantkou Jarkou Hummelovou, což je jedna ze sester Karlíkových, našich ve své době velice slavných hráček. Já jí hrála spíš údržbu a ona to tloukla," odtajňuje Božena taktiku úspěšného páru.

A byla to taktika nadmíru úspěšná, šlo jim to náramně! „O postup do semifinále jsme porazily mistryně světa z Německa," říká Lerchová pyšně. „Sice 3:2 a 12:10, ale o to víc je to asi štvalo. Dělaly hrozně," smála se

V boji o finále Češky nestačily na Japonky. „Sice nám nasázely, ale pak se nám jedna přes druhou klaněly," líčila s úsměvem.

Čechů bylo kolem stovky, ale moc se nevytáhli. „Vedle našeho bronzu mělo Česko už jen půlku zlata z deblu."

Mistrovství světa veteránů ve Španělsku bylo mamutí akcí, které se zúčastnilo 4700 hráčů z 80 zemí (v kategorii +70, kde hrála i Lerchová, bylo 129 hráček). „Hrálo se na 156 stolech, ale organizace fungovala dokonale. Denně nás svážel autobus, který se točil každé dvě hodiny. Rozhodčí byli přísní, u stolu byli vždy dva a před každým zápasem kontrolovali pálky a potahy. Každý si musel hlídat svůj stůl, jak jsi se jen chvilku zdržel, skrečovali ti to," popisovala velkou sportovní událost Lerchová, dle níž kvůli bezpečnosti museli účastníci chodit jen jedním vchodem. „Byli tam ozbrojení vojáci, ale byli pohodě."

Zájezd do Španělska byl na deset dní, ale tentokráte žádný výlet za humna nebyl. „Bylo nádherně a my se z penzionu dívali na moře. Slunce pálilo, písek byl tak rozpálený, že se po něm nedalo bosky přejít," pěla chválu na koupání v moři jihočeská stolní tenistka a dodala, že těch dvaceti tisíc, co ji šampionát stál, v žádném případě nelituje. „Jídlo jsme si vezli s sebou, jenže pak jsme zjistili, že naproti našemu penzionu, kde jsme byli ubytovaní, je market a tam bylo laciněji než u nás."

Chystá se jet i příští rok do švédského Helsinborgu. „Bude to koncem června a už začínám šetřit," má jasno Božena Lerchová. „Když budu za rok živa a zdráva, tak jsme si my Češky se Švédkami a Norkami slíbily, že za rok jedeme zas!"