Letošní sezona přinese pod vysoké sítě další novinky. Jednou z nich je i možnost mít v týmu dvě libera. A toho letos využije i mistrovský kádr českobudějovického Jihostroje.
A proč by také ne, když na tomto postu má ty nejblyštivější drahokamy. K velezkušenému Petra Habadovi (34), tahounovi Jihočechů, letos přibude juniorský reprezentant David Juračka (20). V dresu jihočeské metropole se objevoval sporadicky už v loňské sezoně, kdy hrál extraligu za juniorský národní tým, zaskakoval také v první lize v EGE ČB.
Jaké byly vaše volejbalové začátky?
Volejbal hraje celá moje rodina, takže nebylo jiné volby. Když jsem byl malý, koukával jsem na tátu, jak hraje. Líbilo se mi to a když mi bylo deset, šel jsem v Táboře na nábor spolu s Petrem Michálkem, se kterým jsem v jednom týmu až do teď. Když jsem byl v žácích, odešel jsem hrát do Budějovic, kde jsem stále.
Trenér Petr Brom si vás chválí, vidí ve vás talentovaného hráče. Myslíte si, že to bude takový problém?
Uvidíme. Hodně mi pomohlo, že jsem hrál loni extraligu za reprezentaci, k tomu pár utkání za Jihostroj, sem tam za EGE, za juniory Jihostroje. No, bylo toho hodně. Vyhrál jsem se, získal větší jistotu. Bylo mi řečeno, že bych měl dostat šanci v extralize, zahrát bych si měl i v první lize v EGE. Tak uvidíme, jak se to podaří. Podle mého letos ještě moc příležitostí nebude.
Určitě si při zmínce o EGE vybavíte okamžik, kdy jste ve čtvrtfinále první ligy zaskočil na nahrávku za vykartovaného trenéra Dvořáka. Tehdy jste na pro vás neobvyklém postu nahrávače předvedl úctyhodný výkon, EGE porazilo díky vám Matematicko – fyzikální fakultu Praha a postupilo do semifinále. Jaký to byl pro vás zápas?
To byl rozhodně můj nejlepší zápas, který jsem kdy hrál. Užil jsem si to, byl to perfektní zážitek. Ta atmosféra, to, jak kluci bojovali, pomáhali mi, na to nezapomenu. Navíc jsem dvakrát zablokoval smečaře Koubu, bývalého extraligového hráče, jejich tahouna.
Co se vám honilo hlavou, když vám oznámili před utkáním, že budete muset přijmout nesnadnou roli nahrávače?
Trochu jsem se bál, abych to klukům nezkazil. Tušil jsem, že to bude špatné, nakonec jsem se ale rozehrál. Výborně se přihrávalo a já to měl jednodušší. V žácích jsem kdysi nahrával, ale to už je dávno. Tohle bylo zcela něco jiného.
Vraťme se k vašemu novému angažmá. Jihostroj má za sebou dva antukové turnaje, jeden jste odehrál prakticky celý a trenér Brom si váš výkon chválil…
Nějak jsem to odehrál, docela mi to i vyšlo. Mohlo to být horší, mohlo to být i lepší. Ale bylo to dobré, s klukama se mi hraje dobře.
Jak vnímáte fakt, že máte konkurovat Petru Habadovi, jenž je v týmu již sedmnáct let? Radí vám? Určitě se dá od něj hodně naučit?
Jednoznačně. Je to můj vzor, má můj neskrývaný obdiv. Líbí se mi, jak hraje, co předvádí, je neskutečné. Ale nejen na liberu. Teď v Chlumci hrál na smeči a tam byl více než dobrý. Moc spolu herní situace nerozebíráme, takže mi moc neradí. Na rady je tam spíše kapitán Standa Pochop.