Jeho černým dnem se stal 19. prosinec 2014, kdy si při tréninku přivodil tento skutečně těžký úraz. „Nehojilo se to dobře. Stehenní kost byla opravdu hodně roztřískaná. Začal jsem zase trochu trénovat až v srpnu a pořádně naplno od září," vrací se stále ještě nadějný motokrosař ke svému zranění.

Od září už ale skutečně maká naplno na fyzičce i na motorce. V závěru minulé sezony se ještě dokonce dvakrát svezl na závodech. Stihl Šumavský pohár v Božeticích a také závěrečný pouťák sezony v Sedlici, který pořádal jeho otec Eduard. „Na větší závody to nemělo cenu. Tréninkový výpadek byl hodně cítit. Při jízdě jsem neměl sílu ani rychlost. Fyzička mi scházela. Bylo znát, že jsem nějakých devět měsíců nejezdil," připustil.

Uvnitř stehenní kosti má stále titanovou tyčku. „Je tam kvůli zpevnění. V prosinci mi ještě vyndavali šrouby z kolena. Při jízdě nosím ortézu a šrouby mi tam vadily," vysvětluje.

Po takovém zranění by se asi nikdo nemohl divit, kdyby Finěk ukončil kariéru motokrosového jezdce. Jihočech však takové myšlenky rychle zaplašil. „Na to jsem ani nemyslel. Možná občas, ale hned se mi to zase rozleželo. Motokros mám rád a chci dál závodit. Úraz to však byl velký, takže to chce začít pomalu," dobře si uvědomuje.

Strach ani zábrany za řidítky svého stroje prý po nepříjemném pádu nemá. „To vůbec ne. Spíše to chce ještě dotrénovat. Chybí mi fyzička, ale strach nemám," usměje se. „Musím pořád makat," dodá.

Zimní příprava se Fiňkovi povedla přesně podle představ. „Zima byla u nás pro přípravu na motorce velice přijatelná. Je jednou jsme byli v Itálii, jinak jsme jezdili doma. Hodně jsem toho natrénoval s Petrem Smitkou a dalšími rychlými kluky, což mi rozhodně pomohlo. U nás se dalo dobře jezdit, nějaké tratě byly vždycky připravené. Často jsme mířili i na Moravu," říká ke své letošní zimní přípravě.

Oproti předcházejícím sezonám nachystal Martin Finěk dvě velké změny. Tou první je přestup do „velké" třídy MX1, to druhou pak změna týmu. Finěk už nebude hájit barvy jihočeského týmu Rede MX. „Důvod je úplně jednoduchý. Majitel týmu Petr Rada ho rozpustil, takže jsme museli hledat něco jiného," nabízí velice prosté vysvětlení.

V letošní sezoně pojede v barvách předního českého týmu Hulho MX, jehož členy jsou další Jihočech Václav Kovář, Petr Smitka nebo Ladislav Červenka. „Podmínky budu mít srovnatelné jako předtím. Určitě jsem si nepohoršil," věří.

Větší změnou může být motocykl KTM 450, se kterým bude Jihočech letos čeřit vody v nejprestižnější třídě MX1. „Už mám také nějaký věk, proto jsem chtěl zkusit vyšší třídu. Měl jsem ji jezdit už loni, kdy jsem měl připravenou třistapadesátku. Ale přišel úraz, který všechny plány překazil. Tak teď zkouším rovnou čtyřistapadesátku. Jede se mi na ní dobře, ale teprve sezona ukáže, jak na tom opravdu jsem," nechce předbíhat.

První ostrý závod letošní sezony už má Finěk za sebou. Na velikonoční pondělí se vypravil do Paldau u Štýrského Hradce, kde se jel úvodní závod letošního rakouského šampionátu. „V první jízdě jsem nezačal špatně. Namotalo se mi ale do předního kola značení trati, takže motorka prakticky přestala brzdit. Málem jsem pak netrefil zatáčku a raději jsem zajel do depa," vysvětluje svůj předčasný konec.

Ve druhé jízdě už se do cíle podíval. „Začínal jsem desátý. Posunul jsem se na dopředu na nějaké sedmé osmé místo. Potom jsem ale upadl a klesl na dvanáctou pozici. Dva soupeře jsem ještě předjel a nakonec jsem byl v cíli desátý," vrací se k pondělnímu závodu.
Další Jihočech Václav Kovář byl ve třídě Open v první jízdě pátý, ve druhé sedmý a celkově mu to vyneslo sedmou příčku. Finěk byl celkově čtrnáctý. Vítězem se stal jeho další týmový kolega Petr Smitka. „Na začátek sezony to nebylo špatné. Ještě musíme doladit pérování. To především. Ale jinak to šlo," konstatoval spokojeně.

Hlavním letošním cílem bude pro Martina Fiňka mezinárodní mistrovství republiky třídy MX1. „Náš šampionát bude prioritou. Chtěl bych jezdit v první desítce, protože konkurence bude opravdu velká. Rok ježdění mi tam samozřejmě chybí. Uvidím, jakou se mi podaří chytit rychlost. Kdyby se mi povedl nějaký závod do první šestky, tak bych byl hodně spokojen," tvrdí.

Letošní domácí šampionát startuje 1. května v exjihočeském Pacově.

Kromě našeho prestižního domácího seriálu by Jihočech rád startoval také v německém mezinárodním mistrovství. „Letos se kryje snad jenom jeden závod," upozorňuje. Ve volných termínech by se rád svezl také v rakouském šampionátu a nevylučuje ani účast v jihočeském krajském přeboru. „Raději ale budu jezdit větší závody. Ty malé mi moc nedají," je si vědom.