Fotbal hrají dnes a denně stovky a tisíce chlapců a děvčat. Většina z nich sní svůj fotbalový sen. Všimnou–li si trenéři Dynama ČB v kraji talentovaného hráče, měl by logicky v nejlepším jihočeském klubu dostat šanci. Ne vždy je ale cesta takto přímočará. Nejen na toto téma si Deník povídal s vedoucím sportovních tříd při SK Dynamo Č. Budějovice Tomášem Maruškou.
Celorepublikové mládežnické soutěže mají za sebou sedm kol, jak se rozjezd povedl týmům Dynama ČB?
Hodnotit soutěž po sedmém kole je hodně složité, navíc nejobjektivnější hodnocení je pozice mužstva v tabulce, a to pro mě není v kategorii žákovských mužstev nejdůležitější měřítko. Osobně hodnotím především hru a jak se daří jednotlivcům po individuální technice. Taktiku celého mužstva řadím až na další kolej, tu se určitě naučí v dorosteneckých kategoriích a v mužích.
Bodový zisk pro vás v mládežnických týmech není alfou a omegou fotbalového života?
Určitě nám v některých zápas již nyní díky tomu uteklo několik bodů, ale i přes všechny tyto poznatky máme všechna mužstva z divize mladších a starších žáků a také v lize mladších a starších žáků do pátého místa, což v historii SK nebylo. Mladší žáci v lize jsou po tomto kole osmí. Dík patří určitě vedení klubu, které se o mládež velmi zajímá a poskytuje jí často i velmi nákladné tréninkové podmínky. Úprava týdenního tréninkového plánu a jeho zpestření v minulém a předminulém roce se zřejmě začíná projevovat.
Z nejrůznějších důvodů docházelo i k posunům na postech trenérů. K jakým konkrétně?
K posunům docházelo jen z pohledu změny trenéra v kategoriích. Skoro všichni trenéři postoupili se svým ročníkem dál. Vytvořili jsme několikaleté trenérské cykly tak, abychom zachovali kontinuitu trenéra s mužstvem. Především chci, aby trenér, který daný ročník zná nejlépe, měl dostatek času s ním pracovat a dát mu pod dohledem určitou tvář. Ke změně tudíž skoro nedošlo. A trenéři jsou tu dnes opravdu kvalitní. Trenéřina není vůbec jednoduchá, musí se jí hodně dát a každý trenér musí hlavně sám chtít neustále se zlepšovat a hledat nové věci.
Neodcházejí talentovaní hráči z Jihočeského kraje přímo do Sparty, Slavie nebo dalších klubů? Jaká je vaše rada pro šikovné fotbalisty?
Bohužel ano. A bohužel hlavně pro ty konkrétní hráče. Ze své vlastní hráčské kariéry vím, že ti, kteří odešli jako mladí do Sparty nebo Slavie se jen těžko prosazovali. První těžká překážka je pro ně prosadit se v mužstvu, do kterého přijde půlrok co půlrok až deset nových hráčů z celé České republiky.
Takže vy byste byl s kývnutím na první nabídky opatrnější?
Příkladem může být například Pintíř ze Strakonic, který je ročník narození 1994. Odešel před touto sezonou s vidinou zařazení do kádru Sparty i na školu do Prahy a už nyní byl vyřazen a vrátil se zpět do Strakonic. Omerovič, Basaraba z Písku, ročník 1993, kteří vydrželi v kádru Sparty jeden rok, nyní jsou vyřazeni na hostování v pražských klubech. Stejný případ byl také Maxa ze Suchdola nad Lužnicí, který je ročník 1993. A mohl bych jmenovat další. V našem klubu by byli jistě oporou, ve svém ročníku by hráli pravidelně nejvyšší soutěže. Nevyužili naší nabídky a na jejich místě se rozehráli jiní hráči, kterým svým odchodem, respektive nepříchodem, uvolnili místo.
Přece ale, když se ozve Sparta nebo Slavia, je pro rodiče a hráče těžké nekývnout…
Já bych jim odchod do Prahy tak brzy neradil. Druhou velkou překážku pro tyto hráče, kteří oslepeni velkým klubovým jménem odešli, je prosazení se do áčka. Náš klub rok co rok dá příležitost zhruba čtyřem až pěti hráčům do A mužstva. Je výborné, že trenér Tobiáš podporuje filozofii klubu a dává příležitost mladým. Důkazem jsou třeba Stráský a Ondrášek. Každý si vzpomene na Sivoka, Lengyela, Vozábal, Latku a další, kteří díky SK Dynamo hrají profesionální fotbal.
Ne každý se ale v nejvyšší soutěži okamžitě zabydlí…
Další hráči se rozehrávají v klubech druhé ligy a šanci zase dostanou. Třeba Lafata, Horejš nebo Kladrubský byli na rozehrání ve druhé lize a nyní jsou významné opory českého fotbalu. A proto mi také v jižních Čechách druhá liga velmi chybí.
Jsou v současných mládežnických týmech Dynama ČB hráči, kteří by v budoucnu mohli navázat na Němce, Poborského, Sivoka, Kladrubského a další reprezentanty?
Určitě. Jsem o tom přesvědčen. V žácích je však ještě jmenovat nechci, protože je čeká ještě velmi mnoho vstupních faktorů, které ovlivní jejich kariéru a čeká je především tvrdá práce a hodně odříkání. Interně se však o nich již bavíme. Určité předpoklady talentovaní fotbalisté mají.
