Popište nám, kde a co studujete? Co basketbal a jak se daří?
Studuji žurnalistiku na North Dakota State University, která se nachází ve městě Fargo v Severní Dakotě. Letos jsem dokončila třetí ročník a zbývá mi závěrečný rok školy i basketbalu. Daří se mi dobře, od prvního dne se mi tu moc líbí. Po druhé sezoně proběhla výměna trenéra, ale vše dopadlo dobře a následovalo velké týmové zlepšení. Jsem tu moc spokojená.
Zůstala jste v USA, můžete nám přiblížit, jaká je teď v USA situace?
V Severní Dakotě je situace v rámci možností dobrá, je to jeden z nejméně postižených států. Já jsem teď v Lincolnu v Nebrasce, ale situace tady je velice podobná. Celkově patří Středozápad k méně postižené oblasti. Veřejná místa jako školy, tělocvičny, restaurace a kina jsou zavřená a nemělo by se sdružovat více než deset lidí na jednom místě. Také by se měly dodržovat rozestupy. Stále ale můžeme bez omezení chodit ven nebo venku sportovat a nošení roušek není povinné.
Jak se dařilo Vašemu družstvu? Co Vy? Jste se svými výkony spokojená?
V letošní sezoně jsme se spoluhráčkami zapsaly 11 výher a 19 porážek, vzhledem k předchozím sezonám ale šlo o zlepšení. Hodně utkání skončilo těsným rozdílem, bylo super, že jsme s ostatními týmy dokázaly hrát vyrovnaně po celých 40 minut. V závěrečném konferenčním turnaji jsme jako šestý nasazený tým porazily tým třetí a dostaly se do semifinále. Celkově sezonu pod novým trenérem hodnotím jako úspěšnou. Individuálně jsem měla dobrý rok, od trenéra jsem měla důvěru a strávila na palubovce hodně minut.
Stýská se Vám po ČR? Kolikrát za rok přiletíte do ČR? Vzpomínáte na období, kdy jste byla juniorkou ve Strakonicích?
Určitě stýská, domů se vždy vracím ráda. Normálně se domů podívám dvakrát za rok. Domů letím, když nám v polovině května skončí jarní semestr a zůstávám měsíc, poté se vracím do Farga na letní školu a přípravu. Podruhé se vracím v srpnu, jelikož máme dva týdny přestávku mezi letní školou a začátkem podzimního semestru. Akorát letos to kvůli koronaviru nevyšlo podle plánu. Na období ve Strakonicích si občas vzpomenu, hlavně když vidím nějaké fotky či výsledky zápasů. Působení ve Strakonicích jsem si užila a vzpomínám na ně ráda.
Jak se udržujete ve formě v téhle době?
Můžeme stále chodit ven, tak chodím běhat ven a trénovat na atletický ovál. Doma potom posiluju s jednoručkami nebo s váhou vlastního těla. Naštěstí máme před domem koš, tak mám možnosti si venku střílet a driblovat.
Co děláte, abyste zůstala pozitivní?
Snažím se na to vše kolem moc nemyslet. Situace tu stále není kritická, jsou oblasti, kde je to mnohem horší, proto se soustředím na pozitiva. Snažím se zůstat aktivní a zaměstnávat se vlastními tréninky a školou. Často si také volám s rodiči a kamarády. Bydlím momentálně u rodiny kamarádky ze střední školy a celkově je nás tu sedm, tak také hrajeme hry a děláme různé věci společně.
Jaký máte vzkaz pro mladé basketbalistky, hráčky i fanoušky ze Strakonic?
Holkám bych vzkázala, aby na sobě dál pracovaly a hlavně měly z basketbalu radost. Strakonice jsou městem se skvělou basketbalovou tradicí. Přála bych si, aby fanoušci zůstali jihočeskému basketu věrní a nadále holky podporovali.
Petr Martínek, BK Strakonice
