Ale ani motokros není u Jihočecha vyloženě na druhé koleji. „Je to moje srdeční záležitost,“ nikdy neopomene podotknout. „Pořád se peru a klukům nedávám nic zadarmo,“ směje se.

Přitom dobře ví, že už to nikdy nebude jako dřív a v domácím šampionátu musí pořádně tahat za plyn, aby se vešel do první desítky. Na posledním závodě v Pacově se mu to podařilo a skončil dvakrát desátý. „Jelo se mi dobře. Nemůžu říct, že by to bylo nějaké skvělé. To bych přeháněl. Rezervy tam jsou. Ale jel jsem na nové motorce, což pro mě bylo příjemné oživení. Proháním mladé soupeře, a to je můj cíl. V první jízdě jsem byl desátý a nebylo daleko k tomu, abych dojel třeba šestý. Závod jsem si užil,“ zdůrazní a připomene, že po dlouhé době opustil motocykl KTM a okusil Hondu.

Že by byl motokros pouze přípravou na Dakar a další dálkové soutěže, to Michek znovu odmítne. „Dálkové soutěže se teď nejedou, tam je přestávku. Motokros je pro mě na jednu stranu stranu příprava na soutěže, ale na druhou i v něm chci dělat co nejlepší výsledky. Byť jsem si vědom, že jsem musel kvůli zdravotním problémům vynechat dvě sezony a není lehké dostat se zase do tempa, v jakém jsem jezdil. V mém věku to byl problém. Kdyby mi bylo pětadvacet, tak bych se do toho dostal snáz,“ dobře si uvědomuje. „Náš mistrák se vyrovnal. Od pátého do patnáctého místa jsme v kvalifikaci byli v jedné vteřině, což je hlavně pro diváky super. První čtyřka je někde jinde, to zase zůstávám nohama na zemi. Tam jsem býval, ale teď už jsem na jiném levelu,“ bere na vědomí.

Václav Kovář na trati v Pacově.
Václav Kovář: Dvouletý výpadek je znát, pořád mi při závodě chybí koncentrace

Jinak povedený závod v Pacově pokazil smrtelný úraz Maďara Bence Szvobody, který zahynul po pádu a kolizi s jedním ze soupeřů. „To je samozřejmě strašně smutné, Bence byl úžasný kluk a závodník,“ připomene. „Ale jinak jsou v Pacově vždycky krásné závody. Chodí hodně diváků a všechno je, jak má být. Trať je krásná,“ říká.

Do druhé poloviny sezony má Michek v plánu objet všechny zbývající závody domácího šampionátu. „Byla by škoda, aby jméno Michek zmizelo z českého motokrosu,“ směje se. „Doufám, že si všechny závody užiju. Už netlačím nějak extrémně na výsledky, ale to neznamená, že bych dal někomu něco zadarmo. V pětatřiceti letech už ale pochopitelně nemám ambice, že bych šel do nějakého továrního motokrosového týmu v mistrovství světa. Tyhle ambice jsem měl před deseti lety, když jsem byl v laufu a osm let jsem byl tady u nás úplně nejlepší. Dneska už je to jiné,“ je si vědom.