Po dvou sezonách v Orlu se vrátil zpět do svého mateřského klubu a letos výrazně přispěl k šestému místu Pedagogu ve třetí lize. S úspěšností přes padesát procent byl po lídru Jandovi druhým nejlepším hráčem týmu.
Považujete letošní sezonu za vydařenou?
Pro mě byla docela úspěšná. Zahrál jsem si zase po necelých třech letech ligu. Myslím si, že mi tam i docela dařilo. Sezonu hodnotím rozhodně kladně.
Proč jste se vlastně vrátil z Orla?
Chtěl jsem si zahrát ještě ligu.
To byl jediný důvod?
Ano. Kluky v týmu znám, za Pedagog jsem hrál dlouhé roky a rád jsem se tam vrátil.
S úspěšností téměř padesát pět procent jste patřil na začátek třetí desítky v úspěšnosti soutěže. Spokojenost?
Jak už jsem řekl, spokojen jsem byl. Porazil jsem i některé kvalitnější soupeře, což mě docela potěšilo.
V tabulce jste skončili šestí. Na play off nebylo?
Na elitní čtyřku, která hraje play off, jsme letos bohužel neměli. Pokud bychom tam proklouzli, tak bychom asi moc šancí stejně neměli. Nakonec jsme byli rádi, že jsme skončili v klidných vodách středu tabulky.
Odehráli jste prakticky celou sezonu pouze ve čtyřech lidech. Máte kam sáhnout v případě zdravotních problémů?
Bohužel ne. V letošní sezoně jsme neměli náhradu v takové kvalitě, aby mohla rovnocenně zaskočit za některého z nás. Snad se to v budoucnu zlepší.
Zatímco ve dvouhře hrajete oba naprosto spolehlivě, v deblu se vám spolu s Janem Jandou moc nedaří. Kde je příčina?
My k sobě herním stylem moc nepasujeme. Nám to prostě spolu nejde.
Ale na krajském přeboru jednotlivců jste prošli až do finále a tam vedli nad favorizovanou dvojicí Vávra – Šimoník 2:0 na sety.
To byl v sezoně asi jediný debl, kdy nám to sedlo. Jinak jsme se ale s dobrou formou moc nepotkávali.
Kromě třetí ligy jste pomáhal k záchraně i klubovému B – týmu v jihočeském přeboru. Úspěšně, takže to berete jako příjemnou záležitost?
Já jsem už v září na začátku sezony říkal, že béčku rád pomůžu. Všechny spoluhráče dobře znám. Jirka Farník je dokonce mým spolužákem ze základní školy. Hlavním důvodem ale bylo, že ze soutěže jde lehce spadnout, ale hůř už se vyhrává zpět. S celkovým pátým místem jsme tak byli naprosto spokojeni.
Jediné dvě prohry v této soutěži vám připravil Soucha z Týna nad Vltavou. Nesedí vám jeho herní styl?
Mně jeho styl vůbec nesedí. Je to materiálový hráč a nepříjemný je hlavně jeho útok bekhendový útok trávou.
V závěrečném kole proti Hluboké jste dokázal přehrát legendu jihočeského stolního tenisu Františka Böhma. Takové vítězství asi potěší, i když soupeř už překonal životní padesátku a je za zenitem výkonnosti.
Já jsem s ním nikdy nehrál, takže jsem nevěděl, co od něho můžu čekat. Samozřejmě to jméno budí respekt, ale já nastupuji ke každému utkání stejně a je mi vcelku jedno, proti komu hraji. V tom zápase jsem neměl co ztratit a povedlo se.
Po celou sezonu jste nastupoval ve dvou soutěžích. Nebylo toho někdy až příliš?
Dřív mi to nevadilo. Jde hlavně o rodinu. Být každý víkend pryč, to není úplně ono. Krajské soutěže se ale hrají občas v týdnu, takže to nebylo až tak náročné. Člověk v týdnu stejně trénuje, takže když se do toho vměstná nějaký zápas, tak to nevadí.
Turnajů jednotlivců se pravidelně neúčastníte. Nastoupíte koncem dubna na Orlu, kde se koná poslední bodovací turnaj sezony?
Na Orel se určitě chystám. Pokud se něco významného nestane, určitě se zúčastním.
Na jihu Čech platíte za hráče s nejtvrdším úderem. Máte spočítáno, kolik spotřebujete za sezonu míčků?
Tak to nemám. Míčky ale v dnes už nic nevydrží. Měli by asi začít vyrábět nějaké pevnější (úsměv).
