Ke zrodu nové bašty mládežnického boxu na jihu Čech dle třeboňského trenéra Miroslava Forala došlo před necelými deseti lety. „Já chodil v roce 2002 za Pepíkem Němcem si zatrénovat, a když jsme se jednou sešli i se Zdeňkem Faberem, dali jsme si všichni tři za cíl zkusit vzkřísit jihočeský box,“ vrací se ke kořenům Miroslav Foral a líčí, jak se na mistrovství republiky juniorů v roce 2003 tato trojice dala do řeči s tehdejším spolumajitelem českobudějovického pivovaru Samson Miroslavem Leštinou. „Myšlenka na obnovu slavné tradice českobudějovického boxu ho nadchla – a tím jsme měli vyhráno,“ usmívá se bývalý ligový boxer, jenž v ringu začínal v rodném Brně a poté boxoval i za Vítkovice a bratislavskou­ Duklu.

„Faber se s Leštinou dohodl na sponzorství a hned po roce dostali tým do extraligy, kde s velkým úspěchem dodnes působí,“ oceňuje Foral, jenž dal dohromady boxerský potěr.

Základem byl vznik střediska mládeže. „Šlo to kostrbatě, protože nebyli lidi, ani peníze. Nebylo nic,“ líčí nesnadné začátky boxerský nadšenec.

„Možná i proto, že v Třeboni díky Honzovi Mračkovi a celé partě lidí okolo něj si popularitu získalo taekwondo, se podařilo uchytit se i s dalším úponovým sportem,“ soudí Foral a dodává, že Jan Mraček založil i oddíl kickboxu.

„Bylo tam i vhodné podhoubí, což dneska už je přece jen horší,“ připomíná, že v Třeboni bývalo hodně učilišť a že mladí kluci měli o box zájem. „První boxovnu jsme měli v Základní škole Sokolská, jenže jsme si tam nesměli uložit věci a dát si tam boxerské pytle, tak jsme se přestěhovali k Jiskře Třeboň, kde to je o něco dražší, ale zase tam máme napevno ring, věšáky, je tam i dráha. Prostě pro nás ideální podmínky,“ pochvaluje si a dodává, že od září u nich najdou zázemí pro trénink také Mračkovi kickboxeři. „Prakticky osmdesát procent tréninkové náplně je shodných,“ vysvětluje.

„A třeba si u nich budeme moci vybírat nějaké talenty. Samozřejmě, že to však může fungovat i obráceně,“ těší se Foral na spolupráci s Mračkovou skupinou.

Zpočátku box v Třeboni byl pro mladé kluky spíše příležitostí, jak si v dobré partě vylepšit kondičku a zasportovat si. Na žádné velké úspěchy to zprvu nevypadlo. „V roce 2008 jsme ale získali na mistrovství republiky bronz, pak už jsme měli dvě stříbrné medaile – a nato jsme vezli i zlato,“ líčí Foral cestu třeboňského boxu mezi mládežnickou elitu země. „V mládeži máme už tři reprezentanty,“ říká pyšně.

„Na tom měl podíl už i Zbyněk Lejsek, jenž mi s trénováním začal pomáhat,“ vyzdvihuje Foral příchod dlouholetého boxerského kouče, jenž předtím trénoval v Č. Budějovicích mladé boxery spolu s legendárním exmistrem Evropy Pepíkem Němcem. „Mirek k nám jezdil na tréninky, slovo dalo slovo a já začal jezdit do Třeboně, kde ty mladé kluky spolu už čtyři roky vedeme,“ líčí Zbyněk Lejsek, jehož jihočeští příznivci boxu znají z extraligy jako dlouholetého časoměřice. „Stopky u ringu mačkám nejmíň třicet let,“ směje se.

V Třeboni je o box mezi kluky velký zájem. „Aktivně jich na zápasy chodí tak patnáct,“ říká Miroslav Foral, dle něhož si další chodí jen tak zatrénovat. „Přicházejí se spíše jen proskočit a trošku si protáhnout tělo.“

Velkou nadějí je sedmnáctiletý Patrik Jiráček, jenž už potřetí na mistrovství republiky vybojoval zlatou medaili. „Loni přidal Ondřej Pršanec české stříbro a nejlepší v přípravce v republikovém bodování byl Petr Rozboud,“ vypočítává Foral hlavní úspěchy svých svěřenců. „V hodnocení juniorské ligy byla Třeboň loni druhá a letos třetí. Na letošním mistrovství republiky juniorů ve Svitavách ze všech zúčastněných oddílů byla právě Třeboň nejúspěšnější,“ vyzdvihuje.

Vedle účasti v juniorské lize mladí boxeři od Světa aktivně vypomáhají i Plzni, Děčínu či Brnu v I. lize mužů. „A třeba Pršanec je v kádru budějovického Samsonu pro extraligu,“ doplňuje Miroslav Foral.

Podle jeho slov pro extraligu už určitě dorostl i Jiráček. „Je to skutečně velký talent, ale nechtěli jsme ho nechat někde mezi chlapy vymlátit. Nebylo by dobře to uspěchat, protože do extraligy je hrozně velký skok,“ zdůrazňuje Lejsek, dle něhož Jiráčkův čas i v extralize brzy přijde. „Má za sebou čtrnáctidenní kemp v Praze, před pár dny se vrátil z desetideního soustředění juniorské reprezentace z Tater a odjel na mistrovství Evropy juniorů do Dublinu. Jsme přesvědčeni, že má naději reprezentovat na olympiádě v Londýně,“ doplňuje slova svého kolegy trenér Foral.

Nic na tom nemění ani to, že v Dublinu velkou díru do světa Jiráček neudělal. „Vypadl v prvním kole. Hodně těsně, jen o dva body, ale bylo vidět, že mu zkušenosti z mezinárodního ringu přece jen ještě chybí,“ krčí rameny Zbyněk Lejsek.

Přestože třeboňský box má za sebou řadu úspěchů, v samotném městě to nemá snadné. „Sport v Třeboni má velkou tradici. Extraliga házené, divize fotbalu, atraktivní taekwondo. Jenže box je pro poklidné Třeboňáky jaksi podezřelý,“ s úsměvem si Miroslav Foral vysvětluje, proč na box u Světa moc diváků nechodí.

Na druhou stranu si mladí třeboňští boxeři vůbec nemohou stěžovat na podporu radnice. „Ligu boxujeme v místních lázních, už potřetí jsme pořádali velký evropský turnaj mládeže, který je zařazen do oficiálního evropského kalendáře,“ podtrhuje Miroslav Foral, jenž oceňuje i podporu z jihočeského hejtmanství.

Velkým přáním lidí, kteří se kolem třeboňského boxu motají, samozřejmě je účast Patrika Jiráčka na londýnských olympijských hrách. „Hlavně bych si ale přál, aby box kluky v Třeboni chytil, aby k nám přicházeli v hojném počtu a neflákali se někde po ulicích,“ uzavírá pohled za kulisy boxu u Světa Miroslav Foral.