Trenér Radek Votava ještě před turnajem položil oběma hráčům, Švejdovi i Janáčkovi, stejnou otázku. "Nebude vadit, pokud by se Mirek rozhodl hrát bez Tomáše? A rozhodne se Tomáš pro start na turnaji?" Oba, vlastně všichni tři, si vyhodnotili, že hrát turnaj v náhradní sestavě je dobrá volba. Jak se později ukázalo, bylo to správné rozhodnutí.
Na dotazy Deníku odpovídal Jaromír Janáček, který na poslední chvíli změnil parťáka.
Kdy se rozhodlo o tom, že Tomá Švejda hrát nebude?
O tom, že Tomáš nenastoupí, jsme rozhodli večer před začátkem turnaje, když jsme s trenérem Radkem Votavou po večerním tréninku zajeli, abychom zjistili, jak se cítí a také, aby na to vše nebyl sám. Tomáš byl v posteli od úterý a tři dny měl teploty, ale stále, tak to je ostatně logické, věřil, my všichni jsme věřili, že to nakonec zvládne a na kurt nastoupí. Tomáš usoudil, hodně smutně, že bude lepší se pořádně uzdravit a připravit se na mezinárodní turnaje.
Proč se stal vaším parťákem právě Pavel Maňásek?
Nejprve byla otázka, zda vůbec hrát. Od Tomáše jsem měl souhlas. To jsem kvůli koronavirové pauze chtěl, každý zápas je dobrý, a tak vznikla otázka s kým. To jsem řešil s trenérem v autě po návštěvě Tomáše. Žádný plán předem nebyl. Radek řekl tři jména a pokud nikdo z nich, tak to nemá cenu. Každé jméno je jiný příběh. Jako první variantu jsem kontaktoval Jakuba Bitmana, zda by neměl zájem hrát a přišla mi rychlá odpověď, ať se nezlobím, ale hrát nebude. Určitě škoda, Kuba je dost legenda párových disciplín a bylo by zajímavé naše spojení. Druhý na řadě byl právě Pavel Maňásek, teprve čerstvě šestnáctiletý kluk. Pavel i s jeho taťkou a trenérem rychnovského klubu mají k našemu klubu velmi blízko, jezdí do Krumlova několikrát ročně trénovat a věděli jsme s Radkem, že bude chtít hrát. Pavel nabídku přijal a v telefonu zněl hodně nadšený. Radek věřil, že bude velice motivovaný dokázat, že jeho nenominování na nedávné mistrovství Evropy juniorů do sedmnácti let bylo zcela neoprávněné, a že nebude mít čas si ani pořádně uvědomit, na co kývnul.
Jaká byla spolupráce na kurtu?
Ze začátku to bylo těžké hlavně pro mě. Museli jsme se na kurtu poznat a soupeři logicky využívali na hru hlavně jeho. Paradoxně to byla nakonec naše výhoda. Pavel nemusel přemýšlet nad tím, kdy to na něho poletí a soupeři, tím, že ho stále hledali, rozehrávali často ne úplně deblově a ne tak rychle. Pavel, kterému zatím nikdo neřekne jinak, než Pavlík, si výměny šikovně rozehrával ve svém tempu, dokázal dobře bránit, přejít na síť a ve většině případů si vypracoval pozici, kterou buď sám dohrával, nebo vytvořil parádní pozice pro mě.
Jak turnaj probíhal?
První dva zápasy byly z mé strany nervóznější. Los byl, z pozice jedniček turnaje, pro nás přívětivý. Věděl jsem, že z toho může být i medaile. Když to vezmu postupně, první kolo bylo jednoduché, ale nebyl jsem to já. Ve druhém kole se hrálo již o postup do semifinále, teda o medaili. První set bitva a pro nás 21/18. Druhý set bitva a 19/21. A třetí set byl už náš 21/14. Dva zápasy a vždy set od setu lepší. Radek nás bral jako rovnocenné parťáky, Pavlíka nechal v prvním zápase hrát více po jeho a postupně nás, dá se říci, připravoval na semifinále proti již ostříleným a vyrovnaným hráčům. Nevelel k žádné taktice typu, ty jsi mladý, budeš tady a hraje Mirek, prostě mužský debl, jak má být. Musel nám v jeden okamžik říci, když nám hlavy padly, že takto se o medaili nehraje, buď odvážnější na saku a ty to polož a nebude co řešit.
Původní sestava pro MČR v badmintonu. Janáček a Švejda
Takže celkově si váš mladší kolega vysloužil pochvalu?
Musím Pavla pochválit, protože nás dělí věk i výška i zkušenosti. Ale on je velký šoumen a i díky tomu to také dopadlo skvěle. I pro mě to bylo jiné, mnohokrát mě dostal a rozesmál nebo vlil ještě většího bojovníka. Věděl jsem, že se z toho ne..
A semifinále?
Drama a pořádný zápas od prvního míčku až do toho posledního. Rychlost mužů, emoce, razance, překvapení, neuvěřitelné zásahy. Myslím, že to byl jeden z nejlepších zápasů na mistrovství republiky.
Co říkali odborníci, jak reagovali fanoušci?
Lidi koukali a fandili. Odehráli jsme dva úplně vyrovnané sety a výhra 25/23 a 21/18. Skvělá spontánní radost nejenom Pavla, i moje, teda naše, trenéra a mnoha lidí v hale. Prostě paráda.
Finále jste sice prohráli, ale jak ho vnímáte?
Mělo jen jednoho favorita. V poslední době dobře hrající Ondřeje Krále s Adamem Mendrekem. Ale z jejich strany to nebylo vůbec přesvědčivé, vždy do poloviny úplně vyrovnané. Nakonec to bylo dva krát 15/21. Před zápasem nás lidé povzbuzovali, že kvůli tomuto zápasu dorazí do haly, i když věděli, že naše výhra by byla mega překvapením. Pro nás to byla velká odměna a hráli jsme za mnoho lidí, samozřejmě hlavně z nás. Zápas to byl dobrý, Pavel ukázal to nejlepší a i já vytahoval daleko více toho, co hraju s Tomášem.

Ještě se ke spolupráci někdy vrátíte?
Pavel za nás letos nastoupí v extralize a tam je možné, že proti nějakému týmu bude možnost vytěžit ze čtyřher body, tak je možné, že se s Tomášem rozdělíme a může se stát, že spolu nastoupíme, nebo Tomáš s Pavlíkem, Kdo ví? Ale primárně to byla jenom tato epizoda a já jsem rád, že Tomáš je už fit a zase spolu hrajeme zápasy.
Jak zhodnotíte po všech nečekaných změnách druhé místo?
Vůbec jsem to nečekal. Nebo jinak - nejel jsem prohrávat, ale nevěděl jsem, jaké to bude. Radost mám velkou za nás oba i Tomáše. Tím, že Tomáš onemocněl a vše se semlelo tak strašně narychlo, užil jsem si to a myslím si, že jsme hráli dobře a velice důstojně. Kdyby mi to někdo řekl před začátkem, tak bych si o něm myslel, že je blázen. Jsem moc rád, že jsem byl součástí tohoto „příběhu“ který má více rozměrů. Dává mi to i energii do dalších tréninků a turnajů, samozřejmě se svým parťákem Tomášem Švejdou. Věřím, že na dalším mistrovství budeme s Tomášem v plné síle bojovat o další titul.