Velkou oporou českobudějovického Jihostroje na postu smečaře je v posledních třech letech Miroslav Čajan. Před třemi lety jej vedení nejlepšího českého klubu přetáhlo ze Zlína a udělalo dobře. Třiatřicetiletý rodák ze slovenské Gelnice, jenž už má ale české občanství, měl po loňské sezoně několik nabídek, ale rozhodl se zůstat pod Černou věží. Nezlákali jej ani do druhé francouzské ligy, v Českých Budějovicích podepsal smlouvu na dva roky .

Do druhé francouzské ligy zamířil váš kolega Vojtěch Zach, proč jste se vy rozhodl zůstat v Jihostroji?
Podmínky ve Francii byly lepší než tady, ale ne o tolik, abych tam tahal rodinu a dvě děti. Kdybych byl sám, tak bych to zkusil. Ale měl jsem prioritu hrát v Budějovicích nebo ve Zlíně. Záleželo už sice jen na mě, zda podepíšu, nebo půjdu. Mohl jsem tam jít i s rodinou na dva roky, ale rozhodli jsme se zůstat v Čechách, protože malá půjde brzy do školy.

Loňskou sezonu jste odehrál s bolestivým zraněním. Co dělá váš palec po několika měsících? Stále si jej raději obvazujete, takže ještě není vše v pořádku?
Už je to dobré. Palec, a to musím zaklepat, drží, ale raději si ho preventivně tejpuju. Párkrát už jsem do něj dostal, ale zatím drží. Zvykl jsem si na to a nechci riskovat, že by se to vrátilo.

To by si asi nepřáli ani fanoušci. Už loni jste díky tomu vynechal několik důležitých zápasů v play off…
To je pravda. Stalo se mi to týden a půl před vyřazovací částí, do čtvrtfinále s Příbramí jsem zasáhl do hry až ve třetím zápase. A znovu si to obnovil v semifinále s Ostravou.

Takže volno, které jste po sezoně dostali, jste věnoval na doléčení komplikovaného zranění?
Ani ne. Po posledním zápase sezony byly dva měsíce volné, tak nějak se do doléčilo samo. Ani jsem nehrál žádné antukovky, od volejbalu jsem odpočíval, takže to šlo dobře. Už by to snad neměl být teď problém.

Což asi není příznivá zpráva pro mladé hráče, kteří čekají, až dostanou šanci v zápasech místo vás. Nemáte obavy, že vás, jak se říká, vyštípou ze sestavy?
Dělám vše pro to, aby se to nestalo. Tak doufejme, že se udržím. Sezona ale bude dlouhá, určitě svůj prostor dostane každý. Zápasů bude hodně, myslím, že se to ani v jedné základní sestavě odehrát nedá.

A jak si vede nová posila Tomáš Fila? Znáte se dobře ze Zlína…
Tomáš hrál se mnou poslední rok, co jsem byl ve Zlíně. Už tehdy jsme spolu hráli na smeči. Ještě je brzy na nějaké hodnocení, ale ukazuje se ve velice dobrém světlě. Měl by nám pomoci na útoku a také v obraně na síti.

A jak byste hodnotil výkony celého týmu? Na turnajích se vám daří, takže je našlápnuto na úspěšnou sezonu?
Každým turnajem se to lepší, vyhráli jsme nyní čtyři za sebou. Ten poslední, který jsme odehráli minulý týden v Havlíčkově Brodě, byl kvalitní. Měli jsme z toho dobrý pocit, byl to dobrý sport, tak snad naše forma graduje.

A vygraduje až ke čtvrtému titulu v řadě? Jaké jsou podle vás šance letos opět uspět?
Hodně bude záležet na štěstí a především na zdravotním stavu. Když to ustojíme, tak je letos šance docela velká. Spousta družstev oslabila, jen my a Kladno jsme zůstali pohromadě. Uvidíme. Nic jednoduchého nás přesto nečeká. Každý bude brát naše vítězství jako samozřejmost, pokaždé budeme favority, to by nám mohlo situaci ztížit. Protože ty roky předtím jsme mohli jen překvapit.