Nejstarší volejbalová tradice na jihu Čech i letos pokračovala v malé osadě pod blanskými vrchy. „Hráli jsme už sedmapadesátý ročník,“ konstatovala dobrá duše populárního turnaje v Kališti u Lipí Jan Pinc. Boje nad vysokou sítí se konají každoročně. „Hrajeme první víkend v září, v obci je pouť, jejíž hlavní náplní je právě volejbalový turnaj.“
První zmínku o vísce pod vrcholky Blanského lesa najdeme už v roce 1379. „Letos to je už 632 let,“ zapátral Pinc v pamětech. „Volejbalová tradice zde byla založena ve dvacátých létech minulého století.“ Turnaj byl přerušen pouze druhou světovou válkou. „V místech, kde se dnes hraje volejbal, byl ke sklonku války oddíl německých vojáků, který při příjezdu Rudé armády opustil své stanoviště a prchal směrem na západ. Vojáci naházeli zbraně na návsi do zdejšího rybníku, tanky, obrněné transportéry a automobily zapálili. Jen v tu dobu se tady v Kališti nehrál volejbalový turnaj,“ nabízí Jan Pinc cenné informace i těm, kteří válečná léta nepamatují. „Volejbalová tradice trvá až do těchto dnů, účastníci každý rok naplňují odkaz těch, kteří zde položili základy volejbalového turnaje.“
I letos do Kaliště dorazily známé tváře. Dramatické bitvy nad i pod sítí sváděli už v minulosti členové smíšených týmů z Kaliště, Třebína, Dubného, Lipí, Habří, Záhorčic, Břehova a Kvítkovic. „V minulosti u nás hrávaly třeba českobudějovické kluby Rudá hvězda, Pozemní stavby, Husita, Nová ves u Českých Budějovic. Proti těmto soupeřům hráli tehdejší volejbalisté v Kališti okresní přebor,“ připomíná Jan Pinc období v letech 1954 – 1958.
Zájemců o start na populárním turnaji bylo i letos mnoho. Jenomže organizátoři mají k dispozici jediný kurt. „Hrát by mohly třeba týmy ze Záhorčic, Břehova, Dubného, Boršova. Některé jsme nemohli přijmout, kapacita turnaje byla naplněna, některým se úroveň volejbalového turnaje zdála příliš vysoká.“
close
zoom_in
Pořadatelé věří, že se hráči dočkají v blízké budoucnosti vybudování dalšího kurtu. „Je to otázkou času, peněz i obecního úřadu. Znamenalo by to využívat více současný kurt nejen pro volejbal a nohejbal, je třeba získat i další sportovce, aby hřiště v sezoně nebylo prázdné.“ Podle Jana Pince je sportovní areál využíván hojně. „Dětský areál s prolézačkami, který byl loni dobudován, je využíván během turnaje i v průběhu roku. Hraje se tam stolní tenis, basket na jeden koš, hřiště slouží i jako taneční parket. Úpravy měli na starosti místní občané, zejména hasiči v čele s velitelem Václavem Sládkem a Janou Honnerovou,“ jmenuje Pinc.
Zmiňovaní se i letos během turnaje postarali o bohatou tombolu. Její výtěžek bude použit k zajištění pestrého programu při Dnu dětí. „Hrálo se v krásném prostředí, ve kterém se líbilo divákům i hráčům, kteří obětavými výkony přispěli k oslavě vísky a k padesátému sedmému výročí turnaje.“
Organizátorům udělal radost i fakt, že v každém družstvu se objevili mladí volejbalisté. Jan Pinc si dokonce všiml, že jejich počet narůstá: „To je dobrá zpráva, myslím, že náš turnaj je výbornou propagací volejbalu.“ Ani jeden z turnajů nevynechalo družstvo z Třebína. „Tým v minulosti tvořili volejbalisté okolo Homanů, pokračují Markovi,“ konstatuje Pinc, pod jehož taktovkou se podobnou vizitkou může pochlubit také domácí Kaliště. Pošestnácté byli účastníky volejbalisté z Lipí. „Trénují v Záhorčicích, protože asfaltové hřiště jim nevyhovuje, měli na turnaji nejmladší tým ze všech.“ Kvalitními výkony přispělo také Habří, které se v Kališti prezentovalo popáté. „Vybudovali si svůj areál, tam pravidelně v současné době hrají i okresní přebor,“ zmínil Jan Pinc. Třetí účast zaznamenali hráči Loko ČB, kteří nastoupil v roli obhájce loňského prvenství.
Pohár pro vítěze letos předali Třebínu Jana Honnerová, Václav Sládek a Jan Pinc. Druhé místo vybojovalo Habří, třetí Lokomotiva ČB. Hlincová Hora při premiérové účasti byla čtvrtá, páté Lipí, šesté Kaliště. „Nerozhodovaly jen body, ale i poměr míčů,“ upřesňují rozhodčí. „Poděkování patří vedoucímu restaurace z Dubného panu Návarovi, turnaj zpestřila Divá Bára pod vedením kapelníka Petra Zbořila se zpěvačkou Lucií. Hráči závěrečným hurá přivítali následující padesátý osmý ročník.“
