Konec minulé sezony byl pro jihočeského rodáka hodně divoký. Relativně v pohodě si sice hlídal svůj premiérový titul vicemistra republiky, jenže před šestým (předposledním) závodem seriálu v Opatově se na tréninku vinou technické závady zranil. „Stalo se mi to v Kaplici a bylo to dost nepříjemné. Měl jsem zlomený nos a palec na ruce. Přesto jsem se rozhodl poslední dva závody odjet, abych udržel titul vicemistra republiky. To se mi nakonec podařilo těsně o pouhé dva body před Martinem Krčem,“ vrací se ještě k dramatickému závěru uplynulé sezony.

Hned po sezoně začal rodák z Heřmaně na Protivínsku s léčbou. „Myslel jsem si, že během nějakých čtyř týdnů budu zase fit, ale palec se špatně hojil a protáhlo se to až na dva měsíce. Měl jsem tam nějaký úlomek kosti, a když jsem zkusil začít jezdit na motorce, tak se posouval a špatně se to hojilo,“ vysvětluje své potíže.

Nakonec měl na své pravé ruce sádru dlouhé dva měsíce. „Pořád to bylo hodně citlivé. Trvalo dlouho, než jsem mohl vzít normálně řidítka do ruky,“ konstatuje.

Narušena tak byla dost citelně zimní příprava. „Zranění mě hodně omezovalo. Spíše jsem jenom běhal, nic moc jiného jsem kvůli ruce dělat nemohl. Třeba činku jsem do ruky vůbec nevzal,“ popisuje své trable.

Přípravu na motocyklu tak mohl zahájit až v polovině ledna. „Musel jsem pomalu. Ze začátku mě po čtyřiceti minutách ježdění palec dost bolel. Ale postupně se to zlepšovalo a už nemám žádný problém,“ ujistí.

Zimní přípravu si Kovář zpestřil pobytem na Sardinii, kde testoval motocykly pro věhlasnou rakouskou továrnu KTM. „Bral jsem to jako zajímavou příležitost zajezdit si. Bylo nás pět jezdců a každý dostal na celý den vždy jednu motorku. Za týden jsem najezdil nějakých padesát motohodin. Nebyl to zrovna systematický trénink, ale tvrdá práce. Šlo o vývoj nových motocyklů, takže bylo třeba toho skutečně najezdit co nejvíc. Byla to však super věc, že jsem mohl tak dlouho sedět na motorce a mít řidítka v ruce,“ chválí si zpestření zimní přípravy.

Na druhou stranu se jednalo o fyzicky velice náročnou záležitost. „Je fakt, že mi to trochu narušilo tréninkový plán,“ připustí. „Možnosti regenerace jsou v současné době prakticky nulové. Nefungují sauny, vířivky ani masáže. Bylo to dost vyčerpávající a chvilku pak trvá, než se člověk vrátí do tréninkového rytmu,“ vypráví.

Jinak se momentálně připravuje v domácích podmínkách. Na závodní tratě za tréninkem vyráží z Jihlavy, kde už rok žije. „Je to dobrá strategická poloha, protože to mám relativně blízko na hodně kvalitních tratí,“ usměje se. „Do zahraničí se nechystám. Roli hraje i finanční stránka a potrénovat se dá pořád velice kvalitně i v našich domácích podmínkách,“ zdůrazní.

Svou přípravu směřuje k 22. květnu, kdy by měl v Dalečíně odstartovat domácí šampionát. „Ale moc nevěřím, že se v tomto termínu začne,“ říká na rovinu. „Třeba v Německu odsunuli start jejich mezinárodního mistrovství až na konec června. Myslím si, že u nás to dopadne podobně. Přál bych si, aby se začalo podle plánu, ale zároveň jsem realista,“ velice dobře si uvědomuje stále jen pomalu se lepšící epidemiologickou situaci.

Mezinárodní mistrovství České republiky bude pro Kováře prioritním seriálem. „Ale určitě pojedu také v Německu a zřejmě i na Slovensku. Další závody se budou odvíjet podle skladby kalendářů a aktuální situace. Přemýšlím i o některých závodech mistrovství Evropy,“ dává nahlédnout do svých plánů pro letošní sezonu.

Doma by ho po třech pódiových umístěních lákalo konečně sáhnout po svém premiérovém titulu v nejprestižnější kubatuře MX1. „Titul mě ale láká každou sezonu,“ směje se. „Každý rok nastupuji do šampionátu s tím, že ho chci vyhrát. Když už jezdím takhle nahoře, tak vyhrát třídu MX1 je u nás nejvíc,“ má jasno.

Jenže v cestě mu stojí skutečně silný soupeř. Loňské prvenství totiž bude obhajovat výborný německý pilot Max Nagl, kterého angažoval loni poprvé tým Haas Racing. Někdejší vicemistr světa v minulém roce neměl na našich tratích konkurenci. „Max sice bude zase o rok starší, ale pořád je to skvělý pilot, který jezdil celou kariéru mistrovství světa. Stále je hodně silný, žádné ořezávátko. Porazitelný sice asi je, ale nebude to nic lehkého. Budu závodit, jak nejlépe budu umět, a uvidíme, na co to bude stačit,“ nechce předbíhat. „I když skončím třeba pátý, ale budu vědět, že jsem na trati nechal všechno a v přípravě splnil na sto procent tréninkové plány, tak budu také spokojený,“ dodá.

Po ročním výpadku zaviněném zdravotními komplikacemi se do boje o příčky nejvyšší bude chtít vrátit další Jihočech a Kovářův týmový kolega z HT Group Racing mnohonásobný mistr republiky Martin Michek. „V týmu HT Group jsem již pátou sezonu a jsem zde spokojen. Martin určitě bude patřit k favoritům seriálu,“ je Kovář přesvědčen.

Michek si udělal velké jméno desátým místem na Rallye Dakar. Tato disciplína zatím Kováře neláká. „Tak hlavně na Dakar nemám peníze,“ namítne s úsměvem. „Znám to jen z pohledu diváka. Pořádně nevím, co to obnáší z hlediska jezdce a jak to celé funguje. Musel bych si nejdříve nějakou dálkovou rallye vyzkoušet, abych o tom vůbec mohl přemýšlet. Ale spíše mě lákají plážové závody, které se jezdí ve Francii,“ tvrdí.

Kdy ho čeká první letošní motokrosový závod, zatím ještě neví. „Asi to bude náš mistrák v Dalečíně. Pokud by se jel osmého května krajský přebor v Netolicích, tak bych určitě rád přijel. Je tam hezká trať a mám tam plno kamarádů. Jihočeský přebor je pro mě ideální příprava na hlavní závody,“ ujistí.