Uplynulých pět sezon odehrál Karabec v Německu v sedmé nejvyšší soutěži v Schinbornu. „Letos jsme skončili na čtvrtém místě, takže velká spokojenost nebyla,“ připouští. „Už jsem trochu pozoroval, že v klubu není takový zájem. Bylo to malinko zvláštní,“ všiml si.

On sám si tradičně odehrál své a ani jednou za celý rok neprohrál. Za pět sezon utrpěl v mistrovských zápasech jedinou prohru. „A to jsem ještě hrát s výronem v kotníku. Prezident klubu tehdy trval na tom, že musím nastoupit,“ usměje se při vzpomínce na jediný nezdar.

Už od ledna se Karabec začal poohlížet po novém angažmá. „Byl jsem v kontaktu s Havířovem. Oslovil mne manažer Endál a domluvili jsme se na podmínkách, které by měly být lepší než v Německu,“ pochvaluje si. „Navíc budu doma. Do herny to mám tři kilometry. Nebylo o čem váhat,“ zdůrazňuje.

Po pětileté pauze se tak jihočeský odchovanec vrací do extraligy. „V roce 2003 jsem z Havířova odcházel,“ přikyvuje.

„Strašně se na nejvyšší soutěž těším. Pět let jsem u nás nehrál špičkový stolní tenis. V klubu mají představu, že bych měl uhrát kolem šedesáti až sedmdesáti procent vítězství. Uvidíme,“ říká.

Úroveň české nejvyšší soutěže šla v posledních letech dolů. „To se vůbec nedá srovnat. Když jsem odcházel, tak hrálo jen šest klubů a byli tam všichni naši nejlepší hráči,“ vzpomíná. „Tehdy to byla profesionální soutěž. Teď už tomu zdaleka tak není. Nebojím se toho, i když jsem přece jen delší dobu takovou soutěž nehrál.“ V každém případě by se Havířov chtěl v příští sezoně minimálně podívat do šestičlenného play off.

Kromě hraní extraligy bude Karabec nadále působit i jako trenér mládeže v prvoligové Karviné. „Tam teď mám ale pauza a vrátím se k trénování až po návratu z Pekingu.“

Prvního dubna zahájil Karabec v Havířově přípravu na paralympijské hry pod vedením trenérů Kamila Koutného a bývalého reprezentanta Miroslava Schenka. V rámci přípravy se zúčastní také soustředění juniorské reprezentace před mistrovstvím Evropy této věkové kategorie. „Do Číny odlétáme dvacátého osmého srpna a začíná se hrát sedmého září, takže by mělo být dost času na aklimatizaci i trénink,“ míní.

Na své první paralympiádě v Atlantě byl Karabec jako vyjukaný patnáctiletý mladík, ale o čtyři roky později už si ze Sydney přivezl zlato. Naposledy v Aténách byl ale diskvalifikován pro použití nepovoleného lepidla. „Musím si napravit reputaci,“ směje se. „Na paralympádě se nehraje kategorie open a navíc byly spojeny kategorie devět a deset. Konkurence tak bude hodně silná,“ uvědomuje si.

V roce 2006 se stal Karabec mistrem světa tělesně postižených. „Od té doby jsem se nepotkal s Čínany, kteří jsou největšími soupeři. To vidím trochu jako hendikep. Jejich styl je o hodně jiný. Rozhodně ale jedu pro medaili a směřuji k tomu veškerou přípravu. Určitě neprodám kůži lacino,“ ujišťuje své příznivce.

Kromě soutěže jednotlivců se budou v Pekingu hrát také družstva. „Budeme hrát s Jardou Cieslarem z Třince. Tam šance velké nevidím. Pokud bychom měli velké štěstí, tak by to mohlo vyjít na čtvrté, možná snad na třetí místo. Soustředím se hlavně na jednotlivce,“ říká hráč, jenž už má zkušenost s asijským kontinentem. „Byl jsem na mistrovství světa na Tchaj – wanu. Do Číny se ale moc těším. Stolní tenis je tam národním sportem a bude to velký svátek. Haly už jsou prý teď vyprodané.“

Návrat domů na český jih se zřejmě odkládá na neurčito. „Stolní tenis je moje zaměstnání a musím být tam, kde mi nabídnou smlouvu. V Havířově mám navíc rodinné zázemí, takže zatím to na návrat opravdu nevypadá. V Havířově hraju už čtrnáct let. Ale nikdo neví, co se může stát v budoucnu,“ nezavírá si dveře.

Sponzory Ivana Karabce jsou Autodoprava Schaffelhofer, David servis, Teplárna Č. Budějovice, Akutherm a Sport a Freizeit.