Mladý sportovec vybojoval čtyři druhá místa na závodech seniorů na 50 i 100 metrů znak, delfín a volný způsob.
„Světové hry byly krásné a super,“ rozplýval se včera po příletu na pražské letiště Arnošt Petráček, loňský vícemistr světa z Jihoafrické republiky, kterému teď do sbírky přibyla další čtyři stříbra.

Stříbrné překvapení

„Čekal jsem dvě medailie, ale že budu mít čtyři, to mě překvapilo. Nejvíc mě mrzí závod na sto metrů volný způsb, kdy mi zlato uteklo o pouhých deset setin vteřiny.“


Arnošt Petráček závodil ve dnech 14. – 16. září. Na 50 metrů volný způsob dosáhl času 52,30 sekund, na 50 metrů znak 53,54 sekund, na 50 metrů delfín 50,10 sekund a na 100 metrů volný zůsob měl čas 1:53,75 sekund. „Atmosféra závodů i ve městě byla úžasná,“ pokračuje Petráček.
„Před odletem jsem se moc těšil. Měli jsme skvělou partu, byl jsem samozřejmě nejmladší. Dočetl jsem se, že ve městě je nejvyšší mrakodrap na světě. Má 101 pater a dva výtahy, které jezdí rychlostí kolem 60 kilometrů v hodině.“


Arnošt Petráček odlétal na Tchaj–wan 8. září, takže měl před závody několik dní na aklimatizaci. Chtěl jsem se do mrakodrapu podívat,“ pokračuje Arnošt. „Nakonec jsem ho však navštívit nestihl, i když už jsem stál před ním. Před odletem mě varovali, ať do něj hlavně nejdu 11. září,“ dodává s úsměvem a připomíná útok na americká Dvojčata.


Na čtyřnásobném úspěchu měl podíl i náročný trénink, který Arnošt během prázdnin absolvoval.


.Počátkem léta jsem byl s rodiči v Itálii. Měli tam bazén, tak jsem plaval i tam, abych nevyšel z tréninku. Jakmile jsme se vrátili, odjel jsem na tři týdny na soustředění do Strakonic. Čekaly mě dost husté tréninky. Byly náročné, ale vyplatily se,“ usmívá se spokojený reprezentant z Jankova. „Trenér mě pochválil hlavně za osobní rekordy, které jsem si na Světových hrách vytvořil.“


Do školy se chystá v pondělí, po dvou týdnech. „Chodím na Církevní základní školu Rudolfovská v Českých Budějovicích. Už tam o mém výsledku vědí, protože jsem si psal mejly s kámoškou.“


V Českých Budějovicích Arnošta trénuje Veronika Šimečková. „Jsem na něho moc hrdá a pyšná,“ směje se dívka, která na něj včera čekala na letišti spolu s rodiči.


„Neustále jsem na něho myslela a prožívala závody s ním. Naštěstí bylo každý den co slavit,“ usmívá se. „Jsem ráda, že mohl na Světové hry jet. Komu se v šestnácti letech podaří letět na Tchaj–wan. Až se dá pomalu dohromady, začneme zase trénovat. Chodíme na městský plavecký stadion, ale teď nám nabídli v IGY, že tam můžeme trénovat zdarma. Tak aspoň ušetříme,“ říká Šimečková.

V příštím roce do Pekingu

Mladý reprezentant si musí hradit jak účast na mezinárodních závodech, tak samozřejmě i tréninky v bazénu a dopravu. Ročně ho a jeho rodiče vyjde plavání na desítky tisíc korun.


„Jsme ale rádi, že Arnošta plavání a závodění baví,“ přiznává jeho matka Hana Petráčková. „Hlavně, že se nám teď vrátil. Nevím, jestli ho zase někdy na čtrnáct dní takhle daleko pustím. Z jeho výsledků máme ale všichni obrovskou radost,“ dodává pyšně.


Příští rok má Arnošt Petráček odletět na paralympijské hry do Pekingu. Svými výsledky z bazénu se již nominoval, záleží však na tom, zda sežene potřebné peníze, aby mohl do Číny odletět.


„Když bude usilovně trénovat, tak má určitě na zlato,“ říká přesvědčivě jeho trenérka Veronika Šimečková. Arnošt Petráček si v koutku duše myslí zřejmě totéž.