Zkušený závodník na domácí trati na Hradišti toto umístění bral. „Na mokru ještě stačím, ale na suchu je to pro mě strašný nápor na ruce. Dopoledne při kvalifikaci pršelo a zajel jsem druhý čas. To bylo super. Jakmile to ale oschlo, tak je to skutečně na ruce velký nápor a není mi dvacet let, abych to mohl uřídit. Beru to sportovně, nezávodím profesionálně, mám to jako koníčka, takže spokojenost," usmívá se.

Čtyřkolkám se Bouška věnuje už sedm let. „Kdysi jsem jezdil minibiky, na kterých jsem udělal titul mistra republiky. Ve čtyřkolkách jsem mistra republiky v supermotu vyhrál také. Bylo to v roce 2011," vzpomíná. „Teď už to samozřejmě nepůjde, protože je mi padesát let. Ale závody jsou mým koníčkem a pořád mě to baví."

Kromě kompletního seriálu mistrovství republiky jezdívá Bouška na závody také do Německa. „Zkusili jsme i některé závody mistrovství Evropy ve Francii a v Polsku. Tam jsem se ale nechytil, protože všichni měli čtyřkolky za milion korun a výš. To je úplně někde jinde," přiznává.

Kromě supermota má doma také čtyřkolku pro motokrosové závody. „Na té ale jezdím spíše tréninkově. Závody ne. Pouze občas vytrvalostní hodinové off roady. Ale klasické motokrosy ne," vysvětluje.

Závodní čtyřkolka se od té sériové výrazně liší. „Závodní čtyřkolka musí mít větší výkon, kvalitní brzdy a rozšířené pneumatiky. Motor musí být upravený. Je to úplně něco jiného," říká Bouška a připouští, že neprovozuje zrovna levný koníček. „Samozřejmě je levnější koupit si pruty na ryby," směje se a pak už vážněji dodává: „Něco to polkne, ale dá se to zvládnout. Pro mě je důležité, že už mám obytňák a čtyřkolku. Řeším tak už jenom provoz. Kupuji benzin, měním olej a sem tam nějakou gumu. To není zase až taková tragédie. Pokud ale nemáte vůbec nic, tak ten vstup je drahý," přikývne.

Na konec své závodnické kariéry ani na prahu druhé životní padesátky nepomýšlí. „Budu jezdit, dokud mi budou síly stačit. Už mi jich moc nezbývá, ale minimálně letošní sezonu určitě objedu celou," přislíbí.