Při podpisu kartičky došla náplň. Nevadí. Vít Krejčí poslal pro novou. Trpělivě. Netrpělivost mládí už má Vít Krejčí dávno za sebou. Prošel si v kariéře úžasnými momenty, poznal i odvrácenou tvář vrcholového sportu. Teď je v pozici, kdy si další angažmá může vybírat, i když z rozhovoru poznáte, že tak jednoduché to není. Tady v Písku jste chodil do školy.

Teď jste pomohl otevřít nové hřiště. V rámci odpoledního programu rozdáváte stovky autogramů. Co tomu říkáte?
Nepíše mi právě propiska. A to autogramiáda teprve přijde. Podpisů je opravdu hodně. Já jsem ale rád, že je tady tolik lidí, že tolik lidí přišlo tuto akci podpořit. Radši podepíšu tisíc kartiček, než kdyby byly jen dvě.

Dorazilo opravdu hodně fanoušků basketbalu. Je mezi nimi hodně dětí. Je to fakt, který vám udělal radost?
Velikou. To je přece důvod, proč jsme to tady stavěli. Basketbalová základna je v Písku veliká. Hřiště se tady určitě využije. Jsem opravdu rád, že přišlo tolik dětí a dělá mi radost vidět tolik dětí běhat v novém areálu.

Na mnoha internetových serverech se píše, že jste začínal v Písku. Ale vaše první basketbalové kroky jste přece udělal ve Strakonicích. Je to tak?
Je pravda, že jsem ve Strakonicích hrával. Ale vlastně jenom se sestrou. Trénoval jsem s taťkou. První zápasy jsem ale odehrál až tady v Písku. Ze Strakonic ale jsem, tam to všechno začalo.

Za vším hledej sestru?
Chodil jsem na její tréninky. Ve dvou, ve třech letech jsem tam pobíhal za lajnou a hrál jsem si s míčem. Je pravda, že tam ta láska k basketbalu vznikla.

V létě se občas objevíte na zahradě u legendárního trenéra žen Miroslava Vondřičky. Dával vám právě on rady do basketbalového života?
On je legenda českého basketbalu. Jsem moc rád, že přijel sem do Písku na otevření nového hřiště. Rád jsem mu to tady všechno ukázal. Je pro mě ctí, že tady byl. Každé léto k panu Vondřičkovi jezdím na chatu, nebo zajedu za ním do Strakonic na zahradu, takže jsme v kontaktu.

Byl a je pro vás Miroslav Vondřička motivátorem? Celý život apeluje na pohyb dětí, hráčů, hráček…
V době, kdy já trénoval s taťkou, on byl hodně u dětí. Měl jsem od něj podporu, že jsem mohl ve Strakonicích trénovat. Tam měl jako trenér velké slovo, jsem rád, že jsme se spolu setkali. To ale platí o všech, se kterými jsem mohl trénovat, dopracovali jsme to až sem. Každému, kdo mi pomohl, jsem opravdu hodně vděčný.

Hokejový Motor cestoval do Moskvy
Letecká euforie na jihu. První byl Jirmus, mohl přistát i Caldr. Motor v Moskvě

Nové basketbalové hřiště, které je u ZŠ J. K. Tyla v Písku, namaloval Martin Kafes33 Hirth. Grafický návrh zpracoval ve spolupráci s agenturou Sport In Art. Co grafickému zpracování hřiště říkáte?
Myslím, že je skvělé. Má to zajímavý design. Bude to děti lákat. Je fajn, že to není jenom jednobarevné hřiště. Jsem rád za to, jak to vypadá. I koše jsou super. Máme tady i tribunu, myslím, že se hřiště bude hodně využívat. Mohou se tu hrát i nějaké exhibiční zápasy. Je to velmi pěkně postavené. Výtvarně je super.

Budou se tu určitě hrát školní zápasy, může to být inspirativní prostředí pro menší děti?
Právě proto jsme ho tady udělali. Určitě to tak je. Účel byl, abychom dostali na hřiště co nejvíc dětí. Bylo by fajn, kdyby se objevili další talentovaní hráči. Věřím, že tu bude od rána do večera plno. Díky tomu by se mohl objevit nějaký šikovný hráč, který tu najde lásku k basketu, jako jsem ji objevil já.

Vy už dobře víte, že jen talent nestačí, vědí to i děti?
Proto tady stojí nové hřiště. Aby se objevil talent, který na sobě bude dál pracovat. Jen tak může reprezentovat Písek v národním týmu.

Vy jste se podílel na vzniku nového hřiště i finančně. Co vám na to říkají kamarádi?
Ono to hřiště vlastně vzniklo i díky kamarádům. Ptal jsem se kluků, co tu znám, jestli mají kde hrát. Oni říkali, že v létě je tady prostě všude plno. Také podpořili vznik hřiště. Jsem extrémně šťastný, že se to povedlo. Je to splněný sen.

Poznal jste i odvrácenou tvář vrcholového sportu. Dáváte si po potížích s koleny větší pozor na zdraví?
Profesionální sportovec se o sebe musí starat. Tělo je důležitá věc, jen díky němu můžeme hrát. Teď jsem byl doma, trénoval jsem v Písku, ve Strakonicích. Připravuju se na to, co bude dál.

Co bude dál?
Rád bych vám řekl nějaké bližší informace, ale já je nemám. Teď se soustředím na jiné věci. Uvidíme, co bude. Je tam spousta věcí, které já nemůžu ovlivnit. Co přijde, přijde. Já se koncentruju ze dne na den. Den za dnem. Makám, trénuju, abych se zlepšoval. Věřím, že moje šance přijde. Priorita je pro nás pořád v Americe.

Vnímáte to tak, že Atlanta vám moc nepřirostla k srdci?
Vůbec ne. Tak to není. Atlantu miluju. Pro mě to byla dobrá zkušenost. Samozřejmě bych chtěl, aby šance hrát tam byly větší, ale prostě tak to je. To bylo něco, co jsem úplně nemohl nějak ovlivnit. Atlanta ale vždy bude ke mně blízko. Jsem rád, že jsem si touto etapou v životě prošel.

Chápu, že vám přirostla k srdci basketbalová organizace v Atlantě. Co město? Město Coca–Coly? To je přece zvláštní svět…
Já mám rád i město. Byl to velký kontrast proti OKC (Oklahoma City – pozn. red.). Bylo to tam skvělé, jsem rád, že díky basketbalu můžu poznávat různé kultury.

A různě znějící angličtinu na různých místech USA?
Angličtina už je úplně v pohodě. To je samozřejmost. V té jsem úplně bez problémů. To je v pohodě.

Děti kolem nás na novém hřišti v Písku teprve startují svoji kariéru. Doporučil byste jim intenzivní studium cizích jazyků?
Stoprocentně. Navíc v dnešní době, kdy mohou hodně cestovat. Mohou vyrazit vlastně kamkoli. To je určitě důležitá věc.

Jaký máte plán na konec letních prázdnin?
Rád bych vám to řekl, ale vůbec to nevím. V NBA se situace může změnit ze dne na den. Tak prostě tato soutěž funguje. Čekáme, co bude. Klidně se může stát, že mi řeknou, abych zítra odletěl. Tak prostě sednu do letadla a poletím. Uvidíme, co přijde.

Nové hřiště vyrostlo v Písku, kde hraje klub teď už nejvyšší soutěž. Máte z toho radost?
Samozřejmě. Jsem šťastný, že se to tak sešlo. Je to moment, kdy jsme postavili hřiště a Písek postoupil do NBL. Teď je tu základna ještě větší. Věřím, že i NBL sem přivede víc dětí.

Je teď v Písku basketbal sportem číslo 1?
Doufám, že to tak je. Je tu úspěch, projevuje se to i v mládeži. Sleduju to.

Ti mladíci se hrnou ke košům také kvůli vám. Vy jste jejich vzorem…
Pro mě to tady začalo. Písecká mládež byla vždy skvělá. Trenéři tu výborně s mladými pracují. Proto áčko postoupilo do NBL.