Jako spolujezdec nasbíral Anděl, jak bývá pro svou až flegmatickou letoru nazýván, spoustu zkušeností a nyní navazuje na své otce Jiřího staršího, který býval a stále ještě je uznávaným automobilovým závodníkem.

Základní krok ke kariéře pilota Jevický udělal zakoupením soutěžního vozu Honda Civic. „Mám ho prvním rokem, tak si ho potřebuji především osahat,“ vysvětluje. Rallye není zrovna levný špás, takže si účast na soutěžích pečlivě vybírá.

Letos padla volba na mistrovství republiky v Pačejově a jako přípravu zvolil červnovou Radouňskou rallye, která je součástí Českomoravského poháru. Rozpis mu četl v roli spolujezdce Jakub Chrástka, jehož si „vypůjčil“ od svého kamaráda Václava Šejdy.

V cíli brali desáté místo ve třídě A2. „Spokojen jsem zrovna moc být nemohl,“ připouští. „Byly tam momenty, kdybych si nejraději nafackoval,“ sype si popel na hlavu. „Ale byla to dobrá zkouška. Část soutěže se jela za tmy a chtěl jsem si vyzkoušet jízdu se světly. Jako každého Jihočecha i mě láká start na Rallye Český Krumlov, která se částečně jede v noci. Takže to bylo třeba otestovat,“ vysvětluje.

Závěr Středoevropské rallye a vyhlášení vítězů.
OBRAZEM: Fin Kalle Rovanperä slavil na Středoevropské rallye titul mistra světa

V roli pilota se představil poprvé před dvěma roky právě v Pačejově, k tomu absolvoval několik závodů do vrchu, což je ale přece jen o dost jiná disciplína. „Začínal jsem jezdit s tátou jako mechanik a samozřejmě jsem měl sen, že budu jednou sám závodit. Jsem rád, že jsem se k tomu přes sedadlo spolujezdce dostal,“ konstatuje.

Při své jezdecké premiéře před dvěma roky v Pačejově měl zapůjčený vůz svého velkého vzoru ostříleného českobudějovického pilota Jana Jinderleho, se kterým jezdil dlouhé roky jako spolujezdec. „Předtím jsem odjel pár kopců, ale to se s rallye nedá vůbec srovnat. Letos jsem si pořídil svoje auto, vyzkoušel jsem ho na Radouni, ale jak už jsem říkal, bylo to dost rozpačité,“ přiznává.

Nad jeho startem na letošním Pačejově se přitom dlouho vznášel hodně velký otazník. Z jednoho velice prostého důvodů. „Nemohl jsem sehnat spolujezdce,“ krčí bezmocně rameny. „Přihlásil jsem se bez něj. To lze s tím, že jeho jméno doplníte později. Obvolával jsem mrak spolujezdců, ale všichni byli obsazeni,“ připouští, že sedět na horkém sedadle vedle řidiče vyžaduje úzkou specializaci a podobných nadšenců ubývá.

Nakonec pomohl kamarád Daniel Hlaváček. „Doporučil mi Ivo Pocha, který kývl a zvládli jsme to velice dobře,“ chválí si. „Původně jsme si to jeli hlavně užít. Ale jakmile nasadíte helmu na hlavu, tak je všechno jinak. S mými minimálními zkušenostmi ze soutěží jsem nemohl mít velké ambice. Ale potěšily mě dílčí výsledky na jednotlivých rychlostních zkouškách a jednu jsem dokonce ve své třídě vyhrál, což považuji za svůj největší počin v dosavadní kariéře,“ ujistí.

Třetí den Středoevropské rallye
OBRAZEM, VIDEO: Třetí den Středoevropské rallye, na čele je Belgičan Neuville

Ve třídě RN7 brali Jevický s Pochem na posledním závodě letošního mistrovství republiky bronz, v absolutní klasifikaci obsadili v konkurenci podstatně silnějších vozů 45. místo. Užili si tak dekorování na cílové rampě na náměstí v Horažďovicích. „Mohlo to být samozřejmě i o dost lepší. Udělal jsem řadu chyb a trošku jsme podcenili také psaní rozpisu. Bylo tom pár krizovek, kdy to mohlo dopadnout dost blbě. Třikrát jsme byli mimo trať a diváci nás tahali zpátky. Měli jsme i technický problém, kdy nám auto kvůli závadě na elektronice motoru přestalo jet. Na přejezdu jsme to dokázali spravit s pomocí mechanika Radka Koloucha, které jsme měli na telefonu. Právě mechanikům patří velké poděkování. Nebyl to jen Radek, ale i Honza Matoušek se synem a také Honza Jinderle, jenž působil v roli jakéhosi mentora a dával nám cenné rady,“ posílá díky do svého realizačního týmu.

Aktuálně Jiří Jevický ctí zimní přestávku. „Auto je pod plachtou, ale chystám se vyndat motor a převodovku, aby se na ně Radek Kolouch přes zimu podíval,“ říká.

O programu pro další sezonu ještě úplně jasno nemá. „Chtěl bych si poprvé v roli jezdce zkusit Krumlov a další soutěže pak případně podle toho, jak budou peníze,“ uzavírá duše oddaná motoristickému sportu.