Strakonice – Manažer strakonického basketbalového klubu Eduard Gaisler a současný trenér ženského týmu Richard D. Lien se seznámili před několika lety na univerzitě ve městě Fort Collins ve státě Colorado. Eduard Gaisler tam každoročně navštěvuje basketbalové kempy. „Dali jsme tam tehdy řeč a stali jsme se přáteli. Při letošní návštěvě jsem se mu zmínil, že potřebujeme trenéra a domluvili jsme se," přibližuje Eduard Gaisler setkání s trenérem Lienem.
„Systém práce na amerických univerzitách je úplně jiný než tady. Věřím, že Richard D. Lien je schopen využít tamní zkušenosti ve zdejších podmínkách, a že naše spolupráce může přinést ovoce," je přesvědčen Eduard Gaisler.

Jak vlastně došlo k tomu, že vy, Američan, jste se objevil v nevelkém městě na jihu Čech?
Vždycky jsem chtěl získat nějaké zkušenosti v Evropě. S panem Gaislerem se znám už tři, čtyři roky. Možná ještě déle. Definitivně jsme se domluvili během jeho návštěvy ve Spojených Státech.

Jak dlouho už jste u nás v jižních Čechách?
Tady ve Strakonicích jsem necelé dva měsíce. Přijel jsem v polovině srpna.

V Evropě už ale působíte mnohem déle. Kdy jste se zde poprvé objevil a kde to bylo?
Do Evropy jsem se poprvé dostal v roce 1993 a první zemí, kde jsem působil, bylo Rakousko.

Jakou evropskou zemi jste toužil poznat?
Už jsem viděl kus Evropy. Procestoval jsem toho hodně, ale moc se mi líbí tady v České republice. Máte tu mnoho nádherných míst. Navštívil jsem i hory a jsem zde spokojený.

Jak se sžíváte s novým prostředím a zdejšími lidmi?
Zvykl jsem si a myslím, že jsem do zdejšího prostředí zapadl velmi dobře. Klub mě přivítal vřele a myslím, že jsou tu i dobré hráčky. Jediným minusem jsou zatím prohrané zápasy.

Životní styl v Čechách asi musí být hodně odlišný. Je něco, co vám tady třeba schází?
Životní styl tady není zase tak rozdílný oproti Americe nebo jiným zemím v Evropě. Schází mi tu ale více televizních kanálů zaměřených na sport. Moc mě baví typické americké sporty, jako americký fotbal nebo baseball, které ovšem není možné tady tak snadno sledovat. Využívám však hodně internet, facebook nebo skype a díky tomu zůstávám v obraze.

Zaujal vás nějaký typicky český sport?
Vidím, že je tu mezi sportovními fanoušky velice oblíbený fotbal. U nás mu říkáme soccer, ale není tolik populární jako v Čechách. Takže s fotbalem se pořádně seznamuji až tady.

Popularita basketbalu v Evropě, konkrétně v Čechách, je asi dost rozdílná než v zámoří. Nevadí vám, že se zde nesetkáváte s takovým zájmem diváků nebo médií?
Samozřejmě popularita basketbalu tady a v Americe je jiná. Nadšení hráčů je ale všude stejné. V USA chodí na basketbal více fanoušků, kteří jsou pro tým skutečnou podporou. To tady nevidím. Pochopitelně i zájem médií je jiný. Ale mně to nevadí. Neřeším to. Basketbal mám rád a s lidmi, kteří se tu okolo basketbalu točí, se mi spolupracuje velmi dobře. Věřím, že lidé rádi přijdou, když budeme dobře hrát a budou výsledky. Moc rád je v hale uvidím.

Na jaký okamžik ve vaší trenérské kariéře rád vzpomínáte?
S univerzitním týmem Wyomingu jsme se jednou probojovali až do finálového turnaje v Las Vegas. Dostali jsme se mezi čtyři nejlepší týmy a byl to velký zážitek.

Jak vypadá váš takový běžný den tady ve Strakonicích?
Dvakrát denně trénujeme. Mezi jednotlivými tréninky zase připravuji plán na další. Moc volného času nemám, ale přesto se snažím najít čas a jít si každý den zaběhat. Jinak v noci toho moc nenaspím, protože jsou zase vzhůru mí přátelé v Americe. Rád s nimi prostřednictvím internetu udržuji kontakt.

Co vaše rodina, přijede za vámi?
Moje rodina žije v Kalifornii, Coloradu a Minnesotě. Dvaadvacátého října přijede manželka a strávíme spolu asi deset dní. Domů bych se měl podívat až na Vánoce.

Jaké jsou podle vás ambice strakonického ženského týmu?
Potřebuji vidět více zápasů, abych poznal možnosti týmu. Věřím však, že tým i jednotlivé hráčky mají na víc. Jsem přesvědčen, že se posuneme výše a že na konci budu moci říct, že sezona byla úspěšná.

USK Praha i Imos Brno, vaši poslední soupeři, byly zřejmě týmy nad vaše možnosti…
Hráčky se snažily a měly chuť se poprat o co nejlepší výsledek. Zároveň se ale dopustily mnoha nepřesností na to, aby mohly vyhrát. Na příštím tréninku si je rozebereme.

Můžeme se těšit taky na nějakou zámořskou hráčku?
To je otázka spíše pro manažera. Čím více peněz do klubu přijde, tím kvalitnější hráčky můžeme mít. Je ale nutné hledět i na maximální počet cizinek a v týmu již máme hráčky ze Slovenska.