Byl rok 2019 pro českobudějovický Sokol náročný?
Z organizačního hlediska velmi. Došlo k určité reorganizaci oddílu, ze dne na den jsme stáli před výzvou, jak oddíl nastartovat, ekonomicky udržet, jak dát vědět, že oddíl přibírá nové děti, získat trenéry a museli jsme řešit celou řadu dalších věcí.
Jak jste tyto úkoly zvládli?
Organizační věci se podařilo zvládnout na výbornou. Kurty máme plné, děti tréninky baví, to je pro nás nejdůležitější. Oddílový příspěvek není tak vysoký, takže ani rodiče to nestojí tolik, máme nové webové stránky, vše je transparentní, takže za mne spokojenost.
Zapojili se i rodiče dětí? Je to důležité pro chod klubu?
Mám obrovskou radost, že právě u nás se rodiče do činnosti oddílu zapojili mnohem víc. Mnozí z nich si dokonce udělali na jaře trenérské zkoušky, takže nám pomáhají s trénováním dětí, na podzim si udělali i rozhodcovské zkoušky, takže mohou pomáhat při pořádání turnajů. Patří jim za to obrovský dík.
Jsou tedy rodiče důležitou součástí chodu klubu?
Bez jejich pomoci si ani chod oddílu neumím představit.
Jak se daří oddílu po sportovní stránce?
I z tohoto pohledu byl pro nás rok 2019 velice úspěšný. Získali jsme sedm titulů mistra České republiky, k tomu dvakrát třetí místo, to je něco, čím se může pochlubit jen málo oddílů v republice. Kromě toho naši hráči přivezli hodně medailí z různých republikových a krajských turnajů. Ti nejlepší sklízejí úspěchy i na mezinárodních a zahraničních turnajích. Moc nás těší, že medaile jsou ze všech věkových kategorií, od těch úplně nejmladších až po nejstarší juniory.
Koho z nich byste chtěla za výkony vyzdvihnout?
Určitě Jana Janoštíka, který ve svých šestnácti letech dokázal famózní věci. Získal dva mistrovské tituly v kategorii do sedmnácti let, dva mistrovské tituly v kategorii do devatenácti let a třetí místo na mistrovství České republiky dospělých.
Dařilo se mu i na mezinárodní scéně?
Na mezinárodních turnajích evropského okruhu BEC U17 získal šest vítězství, v kategorii BEC U19 přidal další medaile. Z toho jednu zlatou. Na juniorském světovém žebříčku je šestadvacátý. Jako hostující hráč nastupuje i v extralize dospělých, takže v jeho věku je to opravdu skvělá bilance.
Pochvalu si zasloužili i další hráči Sokola?
Pochvalu si zaslouží čtrnáctiletý Daniel Dvořák. Ve své kategorii (U15) získal tři mistrovské tituly. To je věc, která je opravdu výjimečná. Kromě dalších vítězství na republikových i zahraničních turnajích se pak od podzimu zapojil i do evropského okruhu turnajů BEC U17, kde se mu už podařilo získat stříbrnou medaili ve čtyřhře na turnaji ve Slovinsku.
A prosazovali se také další hráči vašeho oddílu?
Těší mě, že i mladší hráči se zapojují do turnajů a vozí domů medaile. Nela Hálková, Bára Kubáková, Anička Dušátková, Kryštof Klíma, Tobiáš Zubr, František Vrchotický a mnozí další.
Sportovní oddíly pracují nejen v průběhu sezony, ale i v letních přestávkách. Vyrážejí hráči vašeho klubu také na soustředění?
V průběhu roku se ti nejlepší mohou zapojit do oblastních talentových campů, které probíhají v Českém Krumlově. V létě i v zimě pořádáme badmintonová soustředění. Ta jsou pro malé děti nejen z našeho oddílu, ale i pro juniory napříč celou republikou. Těší mě, že na nich máme vždy plno, na soustředění pro ty starší přijíždějí dokonce děti z celé republiky. Byli tu hráči z Plzně, Mostu, Liberce, Ostravy a dalších měst. To je zpětná vazba, že to asi opravdu děláme dobře. Pro dospělé je to poděkování a motivace do další práce. Věřím, že tímto přístupem si dokážeme vychovat skvělé nástupce, kteří budou mít chuť dál šířit dobré jméno našeho oddílu a získat pro něj nové hráče i příznivce pro tak skvělý sport, jakým badminton bezesporu je.
