Jeho zdravé sebevědomí nakazilo celý tým. Přesvědčoval v každé chvíli své hráče, že nikdy není nic ztraceno. Vyplatilo se mu to. Jihostroj ve třetím setu předvedl dokonalý obrat. Prohrával 13:18, ale otočil až na 23:18! „V takto vypjatých zápasech se to stává,“ přikyvoval trenér.

„Bylo to psychicky strašně náročné,“ dodal.

Poslední bitva o titul mistra republiky, poslední zápas extraligy volejbalistů v letošní sezoně. Který z týmů zvedne nad hlavu ohromný pohár pro vítěze? Už nebylo kam couvnout. V celém průběhu finálové série platilo, že kdo je doma, ten vyhrává. Všechna místa v Českých Budějovicích už byla v pátek vyprodaná, spousta volejbalových příznivců prožívala zklamání, protože se prostě do Sportovní haly nevešli. „Přijela jsem z Pelhřimova, nevěděla jsem, že je vyprodáno, opravdu už není ani jediný lístek?“ Ne. Nezbyl ani jeden. Fanoušci se tísnili na židlích, v rozích haly, nechali jen malý kousek volného místa pro střídající hráče.

První bod utkání získali hosté. A platilo, že první vyhrání… Mladý liberecký nahrávač Jiří Srb dával velký prostor především výbornému Janu Štokrovi, budějovický de Amo využíval smečaře Staplese a Michálka. „Staples měl dva dny horečky, dva dny ležel, celkem byl čtyři dny bez volejbalu, nevěděl jsem, jak dlouho vydrží,“ popisoval své pocity trenér Jihostroje.

Dukla měla do poloviny prvního setu lehce navrch (16:13), ale Jihočechům se podařilo srovnat (18:18). Body přibývaly střídavě na obou stranách, koncovku lépe zvládl Jihostroj, když setbol proměnil právě Max Staples.

Jihostroj ztrácel v každém setu. I proto byli Liberečtí po utkání tolik zklamaní. Blokaři Jakubu Veselému dokonce tekly po tváři slzy. „Strašně nás to mrzí. Neměli jsme disciplínu na to, abychom dohráli set, ve kterém jsme vedli 18:13.“ Liberecký dlouhán ale nezapomněl na pochvalu pro soupeře. „České Budějovice byly doma neporazitelné.“

Jihostroj prohrával nejen ve třetím, ale také ve druhém setu. Nepodařilo se mu zachytit nástup Liberce. René Dvořák poslal na palubovku univerzála Marka Šotolu.

Zajímavé je srovnání statistických údajů. Zatímco univerzál Štokr ve třech setech nasbíral osmnáct bodů, Křesťan jen dva a Šotola dokonce pouze jeden. Jihostroji do sebe ale všechno přesně zapadalo, jak mělo. Zatímco Liberec vsadil právě jen na Štokra, Jihočeši se ve všech herních činnostech geniálně zastupovali a doplňovali. Křesťan je bojovník, kterého chce mít v týmu každý trenér. I když se mu útočně nedaří, udržuje bojovného ducha týmu. Šotola zase pomohl jedovatým servisem.

Nejlépe o tom vypovídají dva momenty. Druhý set, stav 20:20. Hráči na obou stranách sítě se překonávali v obětavých zákrocích v poli, míč ne a ne spadnout na zem. Šotola přišel na podánía svými dělovkami vybojoval setboly pro domácí. Naopak Štokr poslal míč ze servisu daleko do autu…

A druhý moment?

Celý třetí set.

Bojovníci z Dukly se totiž nevzdávali. Tahoun Štokr konečně k útokům přidal i body ze servisu a Liberečtí byli zase na koni (9:3). Domácím nepomáhaly oddechové časy ani střídání. Severočeši neměli co ztratit, Srb kombinoval se všemi spoluhráči a Dukla udržovala pětibodový náskok. Oba trenéři si často brali na pomoc „jestřábí oko“. Jihočechům se podařil fantastický obrat. To už byl na hřišti Fila, který nahradil Staplese. Tomáš Fila útočil z těžkých pozic, Mach se blýskl na bloku, Liberečtí vyházeli své smeče do autu a domácí hala šílela nadšením.

Stav 13:18 dokázaly Budějovice přetočit na 23:18!

První mečbol Dukla odvrátila, ale kapitán Aleš Správka zkaženým podáním zápas ukončil.

Jihostroj vybojoval svůj desátý mistrovský titul. Nejlepším hráčem posledního finálového utkání byl vyhlášen Petr Michálek.

Oslavy 10. titulu byly velkolepé, odstartovaly v neděli večer prakticky přímo u sítě a pokračovaly ještě dlouho do pondělní noci.

„Jsem pyšný na celý tým. Na střídače. Kdo do zápasu přišel, ten pomohl. Znovu se prokázalo, že Jihostroj má nejlepší střídačku v celé České republice,“ nepřímo trenér René Dvořák vyzdvihl týmového ducha, který v celé sezoně v Jihostroji zavládl. „Teď se mě ptáte na Ligu mistrů? Nevím,“ krčil Dvořák rameny. „Teď jdu slavit s hráči, pak se uvidí.“ To prezident klubu Jan Diviš měl hned po zápase jasno. „Ligu mistrů budeme hrát, je to odměna pro hráče i diváky.“