Sprinterskou jedničkou v Jihočeském kraji je bezesporu atlet SK Čéčova Martin Říčař. Reprezentant ČR, který přivezl v loňské sezoně stříbro ze štafetového závodu na mistrovství Evropy juniorů do devatenácti let ze srbského Noveho Sadu. Říčař byl členem stříbrné štafety na 4x100 metrů, ta ve složení Maslák, Zich, Šťastný a Říčař doběhla do cíle v českém rekordu 39,57 vteřiny. Říčařovi na paty šlape Radek Šíma, talentovaný mladík Sokola Č. Budějovice, který, jako většina kluků, začínal s míčem na fotbalovém trávníku. „Dřív jsem hrával fotbal,“ přikyvuje. „Po sedmi letech jsem ale usoudil, že Maradona ze mě nebude, tak jsem přijal nabídku od pana Coufa stát se členem jeho atletické tréninkové skupiny.“
Přitom rodinná tradice by velela, aby zůstal u fotbalu. Otec Radka Šímy je na jihu Čech stále populárním hráčem, který zkoušel štěstí v Dynamu, dlouhé roky působil v Rakousku. Není ani příliš divu, že Šíma senior se pokusil synovi promlouvat do duše. „Mluvil mi do toho, asi jako každý táta,“ usmívá se junior. „Byl fotbalista, tak jsem musel jít v jeho stopách.“ Jako každý správný otec ale i Šíma senior synovo rozhodnutí respektoval. „Když jsem se rozhodl skončit s fotbalem, když jsem přecházel na atletiku, byl jsem z jeho strany naprosto plně podporován.“
Šíma se pod trenérským vedením Jiřího Coufa v Sokole ČB propracoval do úzké jihočeské špičky. Potvrdil to i v loňské sezoně. „Byla velice úspěšná,“ souhlasí. Za největší úspěch považuje postup mužů Sokola ČB do první ligy. „A měl jsem čest reprezentovat Českou republiku na mezistátním utkání,“ připojuje další výrazný úspěch ve své sportovní kariéře.
Aktuální tvrdou zimu tráví s trenérem a dalšími kolegy pod střechou českobudějovické Sportovní haly. „Tréninky jsou někdy těžké, ale pan Couf mě často a rád ujišťuje, že to ještě nic není.“ Do závodního a tréninkového plánu zasáhnou letos i studijní povinnosti v Gymnáziu olympijských nadějí v Č. Budějovicích. „Čeká mě maturita a zkoušky na vysokou školu, proto neplánujeme tolik závodů.“ Přesto se pár Couf – Šíma chystá na změnu. V životě sprintera by se jednalo o změnu velmi dramatickou. „Rozhodli jsme se, že se zaměříme na čtyři sta metrů. Na jednu stranu se těším, ale na druhou se čtyřstovky bojím.“ Čtvrtka je považována za velmi náročnou disciplínu. „Musíte běžet naplno, a když už nemůžete, musíte ještě zrychlit. Pak se vám v cíli točí celý svět,“ popisuje Šíma junior a vzhledem ke svému mládí má po ruce i docela trefné přirovnání. „Svět se točí podobně, jako když se ráno vracíte domu z Lucerny.“

Osobní rekordy

Talentovaný člen Sokola ČB zvládne sto metrů za 10,87, dvojnásobnou trať překonal v osobním rekordu za 21,94. Přesto si žádné konkrétní cíle nedává. „Dlohodobé nemám. Přeju si, abych u atletiky zůstat i přes studium na vysoké škole, pokud se tedy na nějakou dostanu.“
Zajímavá myšlenka
Samozřejmě i atletika, jako další sporty, je bojem s konkurencí. Sprinterskou jedničkou na jihu je Martin Říčař z SK Čéčova. Radek Šíma konkurenci vnímá, uznává, dokonce ji považuje pro růst sportovní výkonnosti za zdravou. „Martina si vážím. Je výborný sprinter s velkou perspektivou. Určitě ho vnímám jako konkurenci, ale v dobrém slova smyslu. Jen škoda, že někdy nemáme společné tréninky. Myslím, že si máme oba co nabídnout,“ přichází s revoluční, ale určitě ne nezajímavou myšlenkou.

Podmínky ke sportu

Radku Šímovi se zatím daří skloubit náročné polykání tréninkových jednotek se studiem na Gymnáziu olympijských nadějí v Českých Budějovicích. „Pro lidi, kteří mají sport rádi, a budou se mu naplno věnovat, jsou podmínky v Sokole a v Gymnáziu ideální,“ pochvaluje si dříve fotbalista, dnes atlet. A dodává: „Ve škole máme šikovnou masérku, vířivky, učitele máme také dobré, a to neříkám jen pro to, abych si šplhnul. A nejlepší je matika,“ dodává s úsměvem na tváři sprinter českobudějovického Sokola Radek Šíma.