Příbramský odchovanec Vojtěch Zach (28) odchází do neznáma, z jihočeské metropole se přesune do Nancy.
Smlouvu podepsal na jeden rok. „Těším se, je to po těch letech zase nová výzva,“ tvrdí smečař s výtečnou hrou v poli a příjmem podání. Do země galského kohouta vyrazí ve středu, k týmu se připojí 24. srpna, kdy začíná oficiální příprava klubu.
Jak se připravujete na své první angažmá?
Stejně jako roky předtím v Jihostroji. Mám individuální plán, který je podobný, jako mají kluci, ale přidal jsem si do něj více atletiky. V podstatě se snažím udržet stejný objem zátěže. Občas si chodím zatrénovat do haly s týmem, což mi umožnil trenér Brom. Za to bych mu rád poděkoval.
Nebojíte se jazykové bariéry? Už umíte francouzsky?
Pár slovíček bych už zvládnul, takže vlastně neumím (smích). Když budu muset, domluvím se anglicky, jinak to nejde. Ta bariéra tam asi trochu bude, ale chtěl bych se jejich jazyk naučit. Už jsme měli se ženou asi šest lekcí franzouzštiny, ještě nás čekají tři, tak po nich se snad zvládneme domluvit. I tam bychom chtěli pokračovat v nějakém kurzu.
Už víte, kde budete bydlet?
Máme nějaký byt o dvou pokojích, více zatím nevím. Ani jak daleko je od haly, nic.
Máte spíš strach nebo se těšíte do nového působiště?
Těším se moc. Je to město více ve středu Evropy, má něco kolem sto tisíc obyvatel, to by mohlo být fajn. Netěším se tedy na tu jazykovou bariéru. Také nevím, jak budu hrát, jakou budu mít formu, jak to bude vše probíhat. Ne, že bych se toho bál, ale jsem plný očekávání, docela o tom přemýšlím.
Víte, kdo by s vámi měl v jednom týmu působit?
Vůbec ne. Sice mám nějaké informace, že mají slušné hráče, ale uvidíme. Sháněli také jednoho smečaře, poptávali se i v Čechách, ale nevím, zda se jim to povedlo.
