Finálová série volejbalové extraligy (na 3 výhry):
Jihostroj České Budějovice – Dukla Liberec 3:0
Dukla Liberec – Jihostroj České Budějovice 3:2
Jihostroj České Budějovice – Dukla Liberec 3:0

S čím jste vstupoval do finále?
Chtěl jsem být připravený, pokud by se Filipovi nedařilo. On je jednička, na každého ale přijde slabší chvilka, nebo je třeba v zápase něco změnit.

Čekal jste, že si tolik zahrajete?
To rozhodně ne. Myslel jsem si, že budou mé výpomoci podstatně kratší.

Zarazilo vás něco v sérii?
Divácká kulisa. Podobnou vřavu jsem ještě nezažil. A přiznávám, že jsem z ní byl nervózní.

Novináři jste přitom označovaný za „muže bez nervů“.
Zdání klame. První balony jsou nejhorší. Měl jsem to štěstí, že jsem je i díky spoluhráčům nějak zvládl. Když získáte bod, uklidníte se a všechno je hned lepší.

K tomu vám jistě výrazně pomohl výkon opěvovaného nahrávače Miguela Angela De Ama.
Ano, nikdy jsem nepotkal lepšího nahrávače než je Miguel. Jasná extraligová jednička. Je pozitivní a dokáže reagovat na drobné krize. Všechny diriguje a my ho rádi posloucháme.

Co s vámi dělá pohled na druhou stranu sítě, kde stojí (legenda) Jan Štokr?
Naštěstí proti němu smečuji jen jednou za rotaci. A respekt mám. Asi nic neprozradím, když řeknu, že se připravujeme hlavně na něj. Měl jsem to štěstí, že jsem s Honzou párkrát mluvil a několik rad od něj si odnesl.

Co byste chtěl mít z Jana Štokra?
Chtěl bych mít jeho přehled, zkušenosti a svaly. (směje se) A taky dávat rány jako Filip Křesťan. Neskutečné bomby. Od obou si mám co vzít.

Tím jsme se dostali k vaše konkurentovi z dresu Jihostroje. Jak s Křesťanem vycházíte?
Jsme jeden tým, a to není žádná fráze. Když hraje první, druhý ho povzbuzuje. Během zápasu si radíme a fandíme. Třeba teď za mnou při timeoutu přišel a upozornil mě na chybu, kterou dělám při podání. Dal jsem na něj a začalo to tam padat.

On je o dvanáct let starší než vy. Máte si i mimo hřiště co říct?
Bavíme se úplně normálně. Jezdíme spolu třeba do sauny. Jsme kámoši.

Křesťana lze označit za introvertního člověka. Souhlasíte?
Dejme tomu. Já jsem ale taky introvertní. Když nad tím přemýšlím, taková je většina univerzálů.

Jste vůbec ještě univerzál číslo dvě?
To je otázka na trenéra. Já ani Filip to určitě neřešíme.

Říká hvězda třetího finále…
Chcete popsat moje pocity? Ale já to nedokážu. (směje se) Stalo se mi to poprvé, navíc ve finále a před domácím publikem. 3100 lidí mně aplaudovalo. Neskutečné.

A přišla za vámi i televize.
To mě z míry nevyvedlo. Součástí volejbalu jsou rozhovory. Náš sport mám rád, klub taky. Je pro mě čest všechno propagovat.

Můžete popsat čas mezi finálovými duely?
Den po utkání probíhá jen regenerace. Pak se posiluje a lehce trénuje. Spíš se pilují maličkosti. Pokud hrajeme venku, den před zápasem zamíříme do Liberce, kde absolvujeme dva tréninky – večerní a předzápasový.

Řeší se taktika?
Moc ne. Tu jsme probírali před sérií. Teď už dobře víme, co budou soupeři hrát a co chceme hrát my. Rozhoduje spíše provedení akce.

Už víte, kdo nastoupí příště na univerzálu?
Ne, při tréninku se sestava stále promíchává. Nikdo z toho nic nerozluští. Pět minut před zápasem napíše kouč jména na tabulku.

V Liberci vás naposledy Dukla zaskočila. Proč?
Fantasticky podávala a Honza Štokr byl skvělý. Nám se naopak servis nedařil. Teď nám určitě pomohou další dva tréninky v hale. A já věřím, že sérii ukončíme.

Nebylo by lepší slavit doma?
(směje se) Jasně, že by bylo lepší slavit doma před našimi skvělými fanoušky. Ti nejskalnější nás ale jistě nenechají v bryndě ani v Liberci.

Program finále:
1. května 17.10 Dukla Liberec – Jihostroj České Budějovice (přímý přenos ČT sport)
Případně 5. května 18.00 Jihostroj České Budějovice – Dukla Liberec (záznam 20.40 ČT sport)