Nejen doma v Česku nemá konkurenci. Dokonce i na celém světě byste těžko hledali lepšího.

Třeboňský taekwondista Jan Mraček (24) byl na dvou posledních světových šampionátech ve sportovním boji do 78 kg vždy na stupních vítězů nejvýš, na evropských šampionátech jak by smet a o domácí scéně ani nemluvě…

Nedávno si totiž v Brně připsal již devátý titul mistra republiky v řadě. „Nijak zvlášť to nesleduji, ale myslím, že nikdo tak úspěšný není,“ říká učitel prvního stupně na základní škole ve Štěpánovicích.

Devět mistrovství republiky bez prohry, není to pro vás tak trochu stereotyp?
No…určitě ne. Každý šampionát je kvalitní, stejně jako soupeři, kteří se ho účastní. Toto vítězství do mé sbírky rozhodně patří, nebylo to nic jednoduchého.

Jak těžké bylo vybojovat devátý titul v porovnání s těmi osmi předchozími?
Určitě v tom, že to ode mne každý očekával. Když jdete do zápasu s tím, že prostě musíte vyhrát, je to těžké. Musím se připravovat daleko víc, abych si neudělal ostudu.

Příští rok vás čeká desítka, to je jistě velká výzva…
Rozhodně. Ještě příští rok bych to chtěl zkusit, pak už bych se asi věnoval jen týmovému závodění. Ještě ale pořádně nevím co bude, nijak jsem o tom ještě moc nepřemýšlel. Rozhodovat také bude to, jestli mi vydrží zdraví.

Nehrozí u vás to, když víte, že nemáte doma konkurenci, že byste trochu vypustil přípravu. Řeknete si, osm let mě nikdo neporazil, tak nemusím tak dřít…
Tak to vůbec nepřipadá v úvahu. Jak říkám, odfláknout to nejde, to bych si udělal jen ostudu. Právě naopak. Snažím se připravit ještě důkladněji, když vím, kteří závodníci budou v mé kategorii na mistrovství startovat.

Jaké cíle si dává nejlepší světový taekwondista do dalšího období?
Teď si užívám volna, z toho mám radost. V dohledné době mě ale bude čekat Czech Open, kde bych chtěl uspět, pak přijde na řadu mistrovství Evropy ve slovinském Bledu, kde jsem letos získal na mistrovství světa zlato. A protože to bylo už podruhé za sebou, bude to další, které se nyní odehraje příští rok v ruském Petrohradu, zas o trochu těžší. Snad si odtud nějakou tu medaili opět přivezu.