Vše to začalo již před mnoha lety, když se kolem trenéra Jana Čecha začala v Písku formovat parta mladých basketbalistů, která nevytvořila jenom obyčejný tým, ale zároveň kolektiv, z něhož čišelo něco mnohem víc. Byla a je to neskutečná parta, která výborně funguje na hřišti, ale také mimo něj. Kluci v dresu klubu Sršni Písek, jenž mají v rodném listu převážně uveden rok narození 2001, ovládli pod taktovkou odhodlaného trenéra mládežnický basketbal.

Jan Čech vzal profesi začínajícího lodivoda velmi vážně a podařilo se mu vypiplat diamant. Musel se formovat a obrušovat, ale o své ryzosti přesvědčoval od začátku. Už v kategorii do čtrnácti let se zárodek týmu budoucích šampionů podíval do finále mistrovství České republiky. Tehdy ještě na zlato nedosáhl, předznamenal však neskutečnou chuť rvát se o nejvyšší příčky.

Pak už to přišlo. Parta vytvořená kolem Vojtěcha Sýkory, Pavla Černého, Martina Svobody, Mikoláše Housera, benjamínka Jakuba Šurého a dalších nepostradatelných členů si v sezoně 2015/2016 došla pro mistrovský titul v kategorii žáků do patnácti let a o dva roky poději zopakovala ten samý kousek mezi kadety. Jejich druhý titul byl navíc okořeněný neskutečně bouřlivým domácím prostředím – finálový turnaj se totiž hrál ve sportovní hale u otavy.

Přišel ročník 2019/2020 a pokus zkompletovat zlatý hattrick. Kluci vstupovali do sezony jako favorité, myšlenky na třetí titul měli v hlavách a věděli, že mezi píseckými příznivci se ve zlato doufá. Zvládli to. Čechova parta se nesesypala a podmanila si základní část dorostenecké extraligy. Pak to ale přišlo. Žádné dechberoucí souboje na palubovce, žádné play-off, žádný postup mezi nejlepší čtyřku, ale přerušení soutěže, konec společného trénování a možná i hořký konec zlatého snu.

„Kluci jsou smutní, naštvaní. Vyhráli základní část a možná budou určeni za mistry, ale nikdo z nich nechtěl končit dorosteneckou kariéru takto získanou medailí,“ popisuje Jan Čech aktuální rozpoložení skvělého týmu, který toužil bojovat na hřišti. Ještě není zcela rozhodnuto, po ukončení nejvyšší dospělé soutěže však podobný scénář čeká nejspíše také všechny ostatní a ví to i trenér: „Žádné individuální plány nemáme. Hráči se mají udržovat v kondici, ale doma. nemají nikam chodit. To je jejich jediný úkol. Myslím si, že na 99 % je konec sezony, proto jsem žádné plány nedělal. Kdyby se zápasy znovu rozjely, budeme to řešit, ale nemyslím si to.“

Chtělo by se říct, že koronavirus v tomto případě zhatil pouze sportovní sen party kluků. V první řadě jde o zdraví, sport musí jít stranou a spousta hráčů tohoto týmu má navíc dobře našlápnuto do dospělé kariéry v NBL, jenomže oni by si ještě jeden společný mládežnický basketbalový večírek zasloužili.