Mezi deset nejlepších sportovců Jihočeského kraje se za rok 2010 vešly dvě ženy. Jana Candrová a Iveta Luzumová.
Candrová (B+H ČB) patří mezi nejlepší amatérské triatletky ČR.
V anketě Deníku, a dalších subjektů, skončila na sedmém místě. Na první pohled bylo vidět, že si umístění váží.


Co říkáte vaší nominaci do desítky nejlepších sportovců?

Pro mě osobně i pro celý triatlon je velkou ctí dostat se mezi desítku nejlepších. Triatlon není tak populární sport, někteří lidé ani neví, z jakých disciplín se skládá. O to víc mě ocenění těší.

Co říkáte konečnému umístění? Odborná porota vám za výsledky v roce 2010 přidělila sedmé místo…

Šťastná sedmička mi určitě sluší. Z žen jsem se vlastně umístila nejlépe.

Znala jste někoho z kolegů, kteří byli také oceněni?


Osobně ne, ale s rodinou Vernerů se potkáváme v Borovanech, kde bydlím.

Jaký pro vás byl rok 2010, během kterého jste sbírala úspěchy?

Loňský rok byl pro mě určitě nejúspěšnější v mé kariéře. Zlepšila jsem si své maximum na ironmanských tratích.

Čtenářům bychom měli přiblížit dávky, které v ironmanském závodě musíte zvládnout. Plave se 3,8 kilometru, na kole jedete 180 a běžíte maraton – 42,2 kilometru?


Přesně tak. V rakouském Podersdorfu jsem zvítězila v čase devět hodin a třicet šest minut. Na mistrovství světa v německém Immenstadtu jsem v náročném alpském terénu porazila všech sto dvacet šest amatérek.

Dařilo se vám i na domácí scéně, jaká bude rekapitulace závodů na českých tratích?

V Čechách jsem na triatlonových tratích nenašla přemožitelku. Takže jsem určitě naprosto spokojená.

Sama sobě jste postavila laťku pro další rok hodně vysoko?


Těžko se bude tak úspěšná sezona opakovat, natož ještě překonávat.

Co se vám v roce 2010 povedlo víme, co naopak vůbec, na co byste z uplynulého období nejraději zapomněla?

Nejhorší zážitek byl pro mě poloviční ironman v Olomouci. Závod se jel v tropických vedrech a já jsem po přechodu z kola na běh podcenila pitný režim. Dehydratace, do které jsem se během krátké doby dostala, mě donutila poprvé v životě závod vzdát. Nikdy jsem horší stav nežila, ani kocovina není tak smrtelná.

Na co se chystáte v roce 2011?

Momentálně ještě nemám dořešenou otázku, v jaké kategorii závodit.

Uvažujete o zajímavém přestupu mezi profesionálky?

Možný je posun mezi elitu, ale mé tréninkové možnosti jsou „omezené“.

Už z vašeho aktuálního rodinného zázemí vyplývá, že nemáte čas na rozdávání, že?

Jsem maminkou na mateřské dovolené, a tak trochu bojuju s časem a nedostatkem financí na kvalitní přípravu.

Čas a finance budou při vašem rozhodování hlavními kritérii?

V neposlední řadě se budu rozhodovat na základě aktuální výkonnosti.

Jaký program mají triatlonisté v zimě? Odpočinete si v rámci možností a času?

Díky tomu, že se triatlon skládá ze tří disciplín, nemohu ani v zimě moc odpočívat. Tréninky jsou zaměřeny hlavně na běh a plavání. Doma lehce posiluji většinou s vlastní vahou a najíždím nějaké kilometry na cyklotrenažéru. Pokud jsou příznivé sněhové podmínky, miluji také běžky.

Ani zima tedy není ve vašem konkrétním případě příliš odpočinkovým obdobím. Je přechod mezi profesionály spojen s nárůstem tréninkového objemu?

Pokud bych se měla zlepšit, tak největší rezervy mám v cyklistice. Za loňský rok jsem najela okolo sedmi tisíc kilometrů, to bohužel není moc. Může za to hlavně zima a nedostatek peněz na soustředění v teple. Na druhou stranu se triatlonem jenom bavím a jsem spokojená s tím, co jsem dokázala. Mám radost i z toho, že mě rodina podporuje.

O vašem rodinném zázemí už jsme mluvili. Jak všechno zvládáte?

Triatlon se stal životním stylem celé naší rodiny. Děti s námi jezdí po závodech, manžel se stará o mé technické zázemí a dobře zvládá i práci manažera. Babičky a dědové mi dle svých možností pomáhají s hlídáním dětí, když trénuji, a já to celé koordinuji.

Máte obecně i s těmi sportovními docela dost povinností…

…někdy je to sice náročné, ale myslím si, že to celkem zvládáme. Díky triatlonu jsme poznali kus světa a hodně dobrých přátel.