Sokol, nejstarší český tělocvičný spolek, který se zapsal nejen do historie české a slovenské tělovýchovy, ale aktivně se zapojil do všech dějinných přelomů posledních staletí, si připomíná 160. výročí svého vzniku.

Postupně v 19. století vznikaly české spolky, např. pěvecké nebo ochotnické. K nim se 16. února 1862 zařadila první sokolská tělocvičná jednota, pozdější Sokol Pražský. Ustavující valná schůze nové jednoty byla oznámením v Národních listech svolána na neděli 16. února 1862 dopoledne do Malypetrova ústavu v Panské ulici.

Pětasedmdesát přítomných mužů si mezi sebou zvolilo první výbor jednoty ve složení: J. Fügner – starosta, M. Tyrš – náměstek starosty, lékař E. Grégr – jednatel, spolumajitel plynárny K. Steffek – pokladník, mladý jurista T. Červený – zapisovatel a jako členové advokát J. Grégr, sedlář J. Kryšpín, sládek F. Fingerhut-Náprstek, stavební úředník F. Písařovic, profesor pražské techniky R. Skuherský, profesor obchodní školy E. Tonner a dr. Rudolf kníže Thurn-Taxis. "Do znaku si od samého začátku zvolili letícího sokola a brzy si členové mezi sebou začali tykat a oslovovat se bratře," připomíná Zuzana Sekalová, místostarostka Sokolské župy Jihočeské, která je také vzdělavatelkou T.J. Sokol Milevsko.

Už v dubnu téhož roku byl přijat návrh malíře Josefa Mánesa na sokolský kroj a světlo světa spatřilo i známé Tyršovo heslo Tužme se!