Rodák z Heřmaně u Protivína nakonec dojel čtvrtý v obou finálových jízdách. Pokaždé před ním byli hvězdní cizinci Litevec Jasikonis (sedmý jezdec průběžné klasifikace mistrovství světa MXGP), Němec Nagl a Rakušan Rauchenecker.

V první finálové jízdě hůř odstartoval a na čtvrtou příčku se dokázal protlačit ze zadních pozic. „Nepatřím k dobrým startérům, a když vyjedu do desátého místa, tak je to úspěch,“ hořce se usměje. „Jenže úvod jízdy jsem měl úplně katastrofální a někteří kluci mě ještě předjeli. Možná se dalo využít, že Max Nagl odstartoval úplně vzadu. Třeba jsem mu mohl dát alespoň nějakého brouka do hlavy. Jenže jsem měl problém, že mi ztvrdly ruce a trápil jsem se s tím. Přede mnou spadl na čtvrtém místě Jára Romančík, což pro mě bylo vysvobození. Jinak si myslím, že bych ho nepředjel,“ připouští. „Byl jsem rád, že jsem to na čtvrtém místě nějak doklimbal do cíle. S jízdou jsem ale spokojený nebyl. Nemůže se mi stát, aby mi takhle ztvrdly ruce a nemohl jsem podávat takový výkon, jaký bych chtěl.“

Začátek rozjížděk je Kovářovým největším problémem. „S tím se trápím odjakživa. Nikdy jsem nedokázal hned z kraje jízdy nasadit a dávat rychlá kola. Snažíme se na tom pracovat, ale nedaří se nám to odstranit. Spíše je to o tom, jak moc hrozná ta úvodní kola jsou,“ posteskne si.

Pro druhou rozjížďku si přál lepší start, což se mu také splnilo. Začínal druhý, ale své největší soupeře za zády přes skutečně maximální úsilí neudržel a nakonec dokroužil znovu čtvrtý. „Věřil jsem, že s Rakušanem Raucheneckerem jsem schopný bojovat. Bohužel byl ale i ve druhé jízdě lepší,“ připouští.

Rychlostně je na tom přitom velice dobře, což pravidelně potvrzuje v kvalifikacích, které se jezdí na čas na jedno kolo. Také v Kaplici byl v této disciplíně třetí. „Spousta lidí se podivuje, že dokáži zajet rychlou kvalifikaci a pak se tam v jízdě loudám. Kvalifikace je ale jiná. Najdu si při ní svou stopu, naučím se ji a tu jsem potom schopen jet rychle. Ale v závodě je to něco jiného. Stopy se musí neustále měnit, pořád vám do toho někdo leze a k tomu se ještě přidává závodní stres. V závodě si nedokáži najít takový klid, abych dokázal projet rychle a čistě stopu, kterou se naučím. Hledám tak stopy nové a tím ztrácím čas. To je můj dlouhodobý problém a snažíme se na něm pracovat. Ale musím říct, že v tomhle směru poslední dobou dost stagnuji,“ je si vědom.

Na první trojku v Kaplici neměl. To sám uznal. „Vyhrál Arminas Jasikonis, což je tovární pilot Husqvarny, který dokáže zajíždět pódium i v mistrovství světa. To je pro nás absolutně nemyslitelné. Až se divím, že nás tady všechny neválcoval ještě výraznějším způsobem,“ ocenil kvality vítěze závodu.

Čtvrté místo z Blanské kotliny nakonec bral. „Jsou to dobré body, které se budou počítat do celého seriálu. Ten třeba zrovna Jasikonis nepojede a nemůže tak promluvit do konečných výsledků,“ připomíná. Konkurenci velkých světových jmen minimálně pro úvodní závody sezony ale vítá. „Českému motokrosu účast takových jezdců hrozně moc pomáhá. Tento sport už u nás není zdaleka tak populární, jako býval. A najednou jsme jediný šampionát v Evropě, který se jede. Český motokros najednou zmiňují veškeré zahraniční servery, což je super,“ zdůrazní. „Samozřejmě bych raději sbíral větší body, ale když to vezmu globálně, tak jsem rád, že jsme momentálně největší šampionát v Evropě.“

V Kaplici byla v neděli báječná divácká kulisa, jakou Blanská kotlina skutečně nepamatuje. Dorazily čtyři tisíce fanoušků. „Myslím si, že lidi ještě mají strach z koronaviru. A ani se jim nedivím. Podle mého to mohl být klidně i poslední závod sezony. Jakmile se tady objeví jeden nakažený člověk, tak může být zase po závodění,“ uvědomuje si vážnost situace. „Jsem rád, že se závodí, ale buďme opatrní,“ varovně zdvihá ukazovák.

Kromě našeho šampionátu by měl jet stejně jako loni mistrovství Evropy dvoutaktních třístovek. „V plánu jsou pouze tři závody, což je výhodné z finančního hlediska, protože tyto závody si platím ze svého, co si sám seženu. Pojedu s italským motocyklem TM. Hodně mi s tím pomohl český dovozce těchto strojů, za což bych mu chtěl poděkovat,“ vzkazuje.

V týmu HT Group Racing od nové sezony přivítal dalšího Jihočecha Martina Michka. Toho na úvodním závodě mistrovství republiky v Dalečíně přepadl kolaps jater a byl dokonce v ohrožení života. „Moje jediná informace byla, že odletěl z Dalečína ve vrtulníku záchranné služby. Víc nevím,“ příliš se nezajímal o zdravotní stav svého týmového parťáka.