Bratranci úspěšných hokejistů Jakuba a Jana Kovářových hrozil reálný konec sportovní kariéry. „Před dvěma lety jsem měl problém s vyhřezlými ploténkami a dva roky jsem hledal cestu, jak znovu závodit. Určitě jsem nechtěl s motokrosem skončit,“ zdůrazní. „Obešel jsem spoustu lékařů specialistů, ale bylo to, co doktor, to názor. Ale většinou šla jejich vyjádření proti sobě, takže zabralo spoustu času vyzkoušet, co bude fungovat,“ vysvětluje, proč tak dlouho trvalo, než znovu začal závodit.
V době zdravotních potíží se částečně vrhl alespoň na trenérskou dráhu. „Pomáhal jsem mladým klukům a minulý rok jsem se tomu věnoval fakt hodně. S Tomášem Pikartem se nám podařilo udělat titul juniorského mistra republiky, což bylo super,“ připomíná svůj zatím největší trenérský úspěch.
Trénování ho bavilo, ale hlavně ho to táhlo zpátky do sedla závodního stroje. „Záda byla lepší a měl jsem velkou chuť ještě jezdit. Zatím si bez toho svůj život nějak neumím představit,“ přikývne.
V závěru minulé sezony začal opět závodit a objevil se i na posledním závodě domácího šampionátu v Klukách u Písku. „Neměl jsem nic naježděno, ale říkal jsem si, že se prostě svezu. Dopadlo to pádem na cílovém skoku, když jsem měl ve vzduchu kontakt s jiným jezdcem. Přetrhl jsem si kolenní vaz, vykloubil rameno a natrhl rotátorovou manžetu v rameni. Moc dobré to nebylo, ale dokázal jsem se dát dohromady,“ teď už s úsměvem vzpomíná na nepříjemný karambol.
Závodění se nevzdal, ale nebyl členem žádného týmu a fungoval jako soukromý jezdec. „Všechno si organizuji sám. Nakonec jsem se ale domluvil s nově vznikajícím MX Teamem Znojmo. Jedná se prioritně o juniorský tým a já bych měl pro děti fungovat také něco jako mentor,“ přibližuje své nové působiště.
V letošní sezoně se Kovář dvakrát svezl už i v prestižním mezinárodním mistrovství Německa. „Postupně se rozjíždím, ale ani zdaleka se to ještě nepřibližuje tomu, kde jsem předtím skončil. Věřím, že závod od závodu to bude lepší a lepší,“ přeje si rodák z Heřmaně u Protivína.
Do domácího šampionátu hlavní třídy MX1 vstoupil devátým místem na úvodním závodě v Dalečíně. Rychlost mu ale rozhodně nechybí, protože v kvalifikaci byl čtvrtý a na dalším závodě v Klukách u Písku zajel dokonce třetí nejrychlejší čas na jedno kolo. „Kvalifikace mi vždycky šly. Ale nedokážu rychlé kolo zopakovat. Nejsem schopen říct, kdy ho zajedu znovu,“ usměje se.
Samotný závod v Klukách však pro něj dobře nedopadl. „Do první jízdy se mi povedl start, byl jsem třetí, ale ve druhém kole jsem podklouzl a spadl. Ve čtvrtém kole se mi na cílovém skoku zadřela ve vzduchu motorka a následoval zase pád. Bylo to na stejném místě jako na podzim,“ připomíná místo, které komentátoři závodu v Klukách označují jako Kovářovu lavici…
Z pádu naštěstí vyvázl bez následků, ale do druhé jízdy stejně nastoupit nemohl. „Mám k dispozici momentálně jenom jednu motorku, takže druhou jízdu jsem neměl na čem jet,“ konstatuje. „Můj rozpočet není nafukovací a rezervní motorka se mi do něj nevešla,“ dodá na vysvětlenou.
Do budoucna je stále ještě prioritou jeho osobní závodnická kariéra. „Mám dobrou práci, jezdím jako testovací jezdec v Rakousku pro KTM. To je super. Byla by to ideální příprava na závodění, kdybych chtěl jet třeba Dakar. Jsme třeba čtyři jezdci, dostaneme motorku a za týden na ní máme najezdit nějakých sto hodin. Takže od rána do večera jezdíme, ale není to ten intenzivní trénink, který je potřeba pro motokros. Je to však moje hlavní obživa, proto si rozhodně nemohu ztěžovat,“ má jasno.
Stranou nedává ani trénování mladých pilotů. „Určitě bych se tomu chtěl věnovat. S dětmi mě to baví a myslím, že mám zkušenosti, které jim mohu předávat. Nejen klukům, ale i jejich rodičům. Uvidíme do budoucna, jestli půjdu touto cestou, nebo se upíchnu někde jinde, až skončím závodní kariéru,“ naznačuje své plány do budoucna.
7
Dům a zahrada
Kafe
Kondice
iReceptář
Celebrity
TN.cz
