Závody žen na 10 km volně sice začínají až v 10 h, ale díky složitosti zdejších přesunů, musíme opustit teplo vyhřátého bytu a pustit se do dvoustupňového mrazu již v 7 h. Příchod na stadion cross country už máme nacvičený ze včerejška a tak už i Milan přestal být mužem a nechal svůj oblíbený nůž doma. Vše tedy proběhlo hladce. Po chvíli rozkoukávání se vydáváme ke trati nad stadion, cca 700 m před cílem. Je zde výhodná poloha pro umístění vlajek a tak by i pan starosta Litovle mohl být spokojený…. Zároveň se zde rozhoří rozhodující boje o umístění, neboť se jedná o poslední kopec před cílem.

10:00 – startují ženy a naše hlasivky se dostávají do varu hned zkraje, protože Iva s Kamilou startují hned kraje. Závod se vyvíjí velmi zajímavě, protože se zdá, že horká favoritka Justýna Kowalczyk dnes není tou nepolapitelnou dračicí pelotonu. Závod nakonec vyhrává švédská křehulinka Kalla. Naše děvčata si odjela svůj standard. Konec závodu, je čas jít na párek. Jdeme se tedy s Pavlem občerstvit a nestačíme se divit. Na jídlo čekáme jen 5 minut, je teplé, pití dostáváme včetně víček a záchody jsou bez front…… jaká změna proti Pragelatu. Jen jedna věc se povedla výrazně lépe Italům, než-li Kanaďanům. V Itálii se mohlo fandit i podél tratě, zde jen na stadionu a v blízkém okolí. Škoda jak pro diváky, tak pro závodníky.

13:30 – startují muži, mezi diváky nastává o poznání větší rozruch. Srdce bijí na poplach a hlasivky dostávají zabrat. Ženeme naše kluky dopředu, na stadionu máme výrazné zastoupení, zřejmě v očekávání další cinknutí medaile? Závod se vyvíjí jak na houpačce, ale převahu postupně začíná mít Švýcar Cologna a nakonec také vítězí. Druhé místo si zajišťuje Ital Cottrer, ale kdo bude třetí? Vittoz?..... Hellner? …. Či snad Lukáš? Vittoz to nebude, vypadá to že ani Lukáš to nebude, 700 m před cílem ztrácí na Hellnera 3 s, pravda už ztrácel i 20 s ale do cíle je blízko. Naše hlasivku naposled zadují a ženou Lukáše k cíli. Jak to dopadlo víte již všichni, libí zvuk Sirén nesl Lukáše k bronzu a Hellner doklopýtal na čtvrtém místě. Máme medaili!!!!!!!!! Ani další kluci nepohrdli naši hlasitou podporou a 18, 29 a 43 místo není vůbec špatný výsledek, zvláště ve světle Northuga, který skončil 41. Po dojetí poslední závodníka jsme si s Lukášem vychutnávali květinový ceremoniál, Lukáš byl viditelně spokojený.

Po této dnešní krásné sportovní tečce jsme se rozhodovali co dál. Nakonec jsme se rozdělili na dvě poloviny. Starší polovině, Milanovi s Honzou , se v Českém olympijském domě natolik zalíbilo, že si to jeli zopakovat. Petr a Pavel (nejsou to dva svatí, i když….) se vydali do Whistleru shánět p. Gracika, jenž by nám pomohl se sháněním vstupenek. Ještě však nebylo naší povinnosti konec, odchytla nás televize Nova, tak jsme jim ještě poskytovali rozhovor. Ve Whistleru bylo vidět, že je ten svět malý, byl to první člověk, kterého jsme potkali v české soupravě. Úkol byl brzy splněn a tak jsme se s Pavlem rozhodovali, zda pojedeme za našimi kamarády nebo ne. Toto dilema za nás vyřešila krásná náhoda, neboť jsme se potkali s „naší“ Katkou. Strávili jsme s ní příjemnou hodinku povídání. Pak již pomalu nastal čas našich zpravodajských povinností a tak hurá na „základnu.