Při vydatné ranní snídani, kdy si Pavel opět pronajal kuchyň, jsme rozebírali šance našich kluků ve štafetě. Shodli jsme se, že Martin Koukal s Lukášem Bauerem mají velmi dobrou formu, takže bude hlavně záležet na tom, jak se povede zbylým členům, Martinu Jakšovi a Jirkovi Magálovi. Já jako věčný optimista jsem tipoval na dnešní den dvě medaile, neboť jsem je nutně potřeboval k mému tipu, který jsem učinil před začátkem ZOH, že přivezeme domu 7 medailí. Pavel byl skromnější, ten tipoval do 5 medailí. Vyzbrojeni vlajkami a bojovnou náladou jsme vyrazili na autobus. Po zhruba 40 min jízdě autobusem jsme začali stoupat po svých na stadion. Dorazili jsme 30 min před začátkem a zaujali naše tradiční místo na začátku stadionu, cca 300 m před cílem. Rozvěsili jsme vlajky a netrpělivě očekávali startovní výstřel. Každý závodník měl před sebou tři okruhy, takže místa na povzbuzování bylo dost. V 11:15 konečně přišel očekávaný startovní výstřel, naši štafetu rozbíhal s číslem 11 Martin Jakš, první dvě kola se držel ve startovním poli, bohužel třetí kolo už bylo nad jeho síly a předával Lukáši Bauerovi se ztrátou 26 s. Lukáš předvedl vynikající výkon, během dvou kol ztrátu zlikvidoval a společně se švédskou a francouzskou štafetou všem ujeli a na předávku přijeli s náskokem 34 s. Jako třetí vybíhal Jirka Magál a cítili jsme, že pokud se udrží ve vedoucí trojici, tak budeme bojovat o medaili. A Jirka to dokázal, přivezl Martinovi Koukalovi kontakt se Švédy a Francouzi. Začínali jsme tušit, že by to mohlo dobře dopadnout. Na posledním úseku však zazářil Nor Northug, zlikvidoval ztrátu 36 s a nestačil jen na Švéda Hellnera, který všem ujel. Situace před stadiónem byla tedy jasná, Švédové si jedou bezpečně pro zlato. Byli nám známi Northugovi sprinterské vlastnosti, takže o stříbru bylo také skoro rozhodnuto. Zbývala však ještě jedna medaile a na ni dva adepti Česká republika a Francie. Martin sjížděl na stadion po boku Francouze. Naše hlasivky ho hnali dopředu, kluci určitě moc toužili vynahradit si neúspěch z MS v Liberci. Martin dal do posledních metrů všechen svůj sprinterský um a 20 m před cílem nám to bylo všem jasné… máme bronz!!!!!!!!!! V tu chvíli se probudili i do té doby spící členové FKZ a začal telegrafický most gratulací mezi Whistlerem a domovem.
Po příjezdu do Whistleru jsme navíc zjistili, že Martina Sáblíková na své oblíbené trati 5 000 m získala zlatou medaili. Dnešek nám sice prosněžil a propršel, ale my měli krásné teplo po těle. Naši sportovci se vskutku vytáhli. Přidat se k nim můžou dnes večer ještě hokejisté, pokud zvládnou večerní duel s Finy…