Jeho tým Nassau měl ve čtvrté nejvyšší soutěži v Německu volno, a tak Vávra opět nezklamal: jak je u něj zvykem, dorazil na okresní přebory. V singlu mužů nenašel přemožitele a titul obhájil.

Muziku v turnaji tvrdil společně s trojicí z Pedagogu Janda, Válka, Houška. „Krajánky chápu, že když hrají v pátek zápas, tak nepřijdou. Až na Urbana se turnajů obvykle neúčastní. Urban přislíbil, že přijde, nakonec nepřišel,“ konstatoval legionář Michal Vávra, jenž s dalšími krajánky nejčastěji trénuje na Sokolu. „Pár hráčů podle mne ještě mohlo na přebory přijít. Ale to neřeším. Pro mne splnily účel, zahrál jsem si,“ pochvaloval si jako vždy〜cky vítěz dvouhry Michal Vávra.
Po výborných výkonech
Jana Jandy ve třetí lize se čekalo, nakolik bude držet s Vávrou krok. Oba muži se potkali ve finále. „Shodou okolností jsem si vzpomněl, že jsme spolu hráli finále okresu už před osmnácti lety! Já byl první rok v mužích, tenkrát se hrálo na Pedagogu a vyhrál Honza, to si pamatuji. A pár finálových zápasů jsme od té doby sehráli,“ usmíval se přeborník Michal Vávra, jenž vychází ze vzájemných duelů vítězně, i proto je v kraji suverénně nejlepším stolním tenistou posledních let. „Pokud mě paměť neklame, bylo to jeho poslední vítězství se mnou. Já už jsem pak na turnajích neprohrával, celkem jsem pro〜hrál pětkrát,“ připomněl Vávra, že své skalpy soupeřům nerozdává na potkání.

Posledním, komu se povedlo Vávru za jihočeskými stoly udolat, byl Petr Leština v Týně nad Vltavou. „To už je rok. Bylo to loni v září.“
Po roce ve stejné hale a se stejným soupeřem Michal Vávra musel zabojovat ze všech sil, aby Petru Leštinovi porážku oplatit. „Narazili jsme na sebe ve čtvrtfinále a dopadlo to obráceně, vyhrál jsem 3:2 já. Jinak jsem loňskou i letošní sezonu odehrál doma celkem hladce. Ale já to tak neberu. Jsem pod tlakem, každý se na mne chce vytáhnout – a v tom je to podobné jako v zahraničí. Tam od vás taky všichni čekají body,“ má Vávra na mysli své angažmá v Německu, kde se mu sezona co nevidět překlene do své druhé poloviny. A Michal Vávra nemá, nač si stěžovat: „Jsme první . . .“

Nassau mohlo hrát vyšší soutěž, ale nereflektovalo na postup do třetí ligy. „Povedlo se nám to uhrát, ale vedení rozhodlo, že raději zůstaneme ve čtvrté. Svou roli asi sehrála i finanční stránka,“ domnívá se Jihočech.

Nassau vede soutěž a Vávra cítí, že v zákulisí klubu už se přemýšlí, jak by zareagovalo, kdyby družstvo znovu skončilo na postupové pozici. „Nejdřív váhali. Trochu alibisticky se říkalo, že budeme hrát nejlépe, jak to půjde, půjdeme zápas od zápasu. Na moji přímou otázku, zda chceme hrát na postup, mi bylo řečeno, že ne. Ale jsme první, a navíc čekáme posilu – kluka, který se má vrátit ze studií v Americe. Měl by s námi hrát,“ říká Vávra, jenž je v družstvu dvojkou, procenta má ale stejná jako jednička. „Oba jsme dvakrát prohráli. Uvidíme, jak se to vyvrbí,“ krčí rameny český legionář. Sám se starostmi, zda případně postoupit, nerozptyluje. „Neřeším to. Zatím. Uvidíme, jak to všechno dopadne. Mně čtvrtá liga vyhovuje, i v ní hraju těžké zápasy,“ podotýká. Třetí ligu dobře zná z minulosti. „Hráli jsme ji tři roky a vždy se nám v ní podařilo udržet. Jeden rok jsme dokonce byli třetí. Nikdy jsme nesestoupili, účasti jsme se vzdali sami.“

V kraji se nerýsuje hráč, který by měl v dohledné době Vávru na trůnu vystřídat. „Mladé ping – pong moc neláká, tudíž se už léta střetáváme mezi sebou stále titíž lidé. Teď trochu vylétl strakonický Duspiva,“ všiml si Michal Vávra. Zatím je ale jeho pozice neotřesitelná a nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo v brzké době změnit.